Náš team letos obhajoval loňské skvělé druhé místo v Extralize. O tom jak se nám to dařilo, se dočtete v následujících řádcích.

Již sedmou sezonu nastupujeme ve stálém složení. Stejně jako poslední čtyři sezóny na postu kapitána nastupoval Martin Svoboda, teamovou dvojku jsem měl já (Ondřej Dušek), náhradníky tvořilo duo Jan a Pavel Pánkovi.

1. kolo – Labe Poděbrady (23-24. 6. 2012)

Toto kolo pořádali právě bratři Pánkové. Domácí voda byla velká výzva a s Martinem jsme chtěli tuto výhodu využít. Ovšem potvrdilo se heslo  -  ,,Domácí voda, nejhorší voda“. Ryby – především okouni se nechytali těsně za rákosím, jak jsme zvyklí, ale z koryta na přetížené rotačky či na drop-shot.  Navíc ne zrovna šťastný los spolu s nezvyklým stylem chytání na této vodě nám hned na úvod nadělil dvě 10tky. Začátek tedy opravdu famózní. Na neděli jsme alespoň částečně vypilovali tuto techniku chytání z dálky a v neděli se naše skóre lehce polepšilo. Já- 5 a Martin 7. Celkově náš team skončil na 9. místě.

Přidám malou perličku. Během nedělního ranního kola jsem měřil Davidovi Havlíčkovi. Ten útočil na jedničku a to doslova. Opět ohnutý prut, vyrážím měřit, při pohledu do podběráku mi spadla čelist. David chytal na ciankálu a na každém trojháčku měl jednoho okouna.

2. kolo – Blanice/Sázava (30. 6. 2012– 1. 7. 2012)             

Po ne zrovna šťastném začátku na domácí vodě jsme si chtěli spravit reputaci a posunout se v tabulce trochu výš. Los nám byl nakloněn 3-9 byly mě dobře známé sektory a já věděl, co mě čeká. Plný euforie jsem s přesvědčením, že se jedná o jedno z lepších míst navíc, které znám, jsem zůstal s několika závodníky trochu déle vzhůru a v závodě se to patřičně projevilo. Ráno jsem si špatně rozvrhl čas na jednotlivé úseky sektoru a tak jsem nejlepší místo celého úseku téměř nestihl pochytat. V druhé polovině závodu jsem horko-těžko doháněl ztrátu. Poslední ryba,která by znamenala posun o několik příček dopředu mi nebyla uznána (odpískáno bylo v době kdy jsem rybu měl cca metr od podběráku). Martinovi se dařilo o něco lépe. Zabojoval a jeho pětka, alespoň částečně zachránila náš propadák. Správně nas.aný jsem hodlal konečně napravit svou tristní bilanci. Při losu při nás opět svatý Petr stál a přidělil nám dobré sektory. Tentokrát jsem již šanci nepustil a dobrý los proměnil v letošní první jedničku. Martin kontroloval krásnou 3. Celkově jsme se umístili na 3. místě. Ovšem zklamání bylo velké. V neděli si vybral smůlu Martin, kdy jedna z jeho ryb měřila 99mm což znamená jeden bod, kdyby tato ryby měřila o 1mm víc, posunul by se Martin dopředu a mi tak vyhráli kolo.  3. místo bylo tak jakési štěstí v neštěstí.

3. kolo (Úhlava 25. 8. /Tichá Orlice 8. 9.)

Poslední kolo bylo opravdu „parádní“ V Klatovech na Úhlavě odmítl Martin chytat hluboké nadjezí s tím, že tento typ vody pro něj to pravé ořechové rozhodně není.  Špatně čitelné nadjezí byla opravdu třešnička na dortu za ne příliš vydařenou sezónou.  Bojoval jsem, avšak na lepší umístění než 5 to nestačilo. Martin neměl příliš štěstí na los, kdy výsledek mohl udělat prakticky jen během prvního poločasu. Jedna štika a 6 okounů stačilo na celkovou sedmičku. Další den se voda zakalila a barvou připomínala ranní Latte. 2 závod tak musel být zrušen

Kolo jsme odchytávali o dva týdny později v Chocni na Tiché Orlici. Tato voda se pro mě stala noční můrou. Okounci velikosti 6-11cm zde absolutně ignorovali moje nástrahy a tak 15 těchto minirybek a menší candátek stačili pouze na 9 místo. Martinovi tento styl vcelku vyhovoval, rychle se poučil z mých chyb, techniku odkoukal od soupeřů a pár mých poznatků stačilo na konečnou pětku.

Další závody.

Jen velmi stručně. Martin se umístil celkově 3 v divizi, já kvůli kaprařským závodům musel jedno kolo vynechat.  Martin se také zúčastnil jako asistent MS v Polsku, kde ČR skončila na 3. místě. Abych nezahanbil náš team, kontroloval jsem 2. Místem na Norstream Cupu a stejným výsledkem na Králi Úhlavy.

Rekapitulace

Pokud bych se měl zpětně ohodnotit letošní sezónu, musím bohužel přiznat, že naše očekávání bylo trochu vyšší. Na druhou stranu přibyla spousta zkušeností, které hodláme zhodnotit v další sezóně. Podle prvních zpráv by se kola měly konat na vodách, které nám více sedí a nebude tak záležet na losu jako letošní rok (okoun je přece jen stanovištní ryba).

Náš cíl na další sezonu je tedy jasný: BEDNA!!!

Za Grill team D MO ČRS Plaňany Ondřej Dušek

Komentář ke článku (0)

Zima. Jak já tohle období nemám rád. Krajina se zahalí do bílého hávu a my rybáři můžeme jen smutně dívat na své naleštěné nádobíčko. Pro nás blázny, kteří bez rybařiny nemůžeme být je tu možnost lovu na dirkách na některém soukromém revíru. Pro ty, kteří mají navíc i soutěžního ducha se pořádají i závody v lovu na dirkách.

5. 2.2012 se jeden takový uskutečnil na rybníku Pilský v Bohdanči u Zruče nad Sázavou. Závody se konaly až na druhý pokus, protože první zmařila obleva. Bohužel i v den závodů byli teploty nad nulou, přesto se povedlo závody uspořádat. Naše výprava se skládala z Honzi Šimona, Pavla Pánka a já jsem měl být původně jen fotograf, ale nakonec jsem chytal.

Nyní už k samotnému závodu. I přes nepřízeň počasí se sešlo 34 závodníků. Pořadatelé vzhledem k počasí zkrátili závody jen na dva poločasy. Rybám se moc nechtělo a braly hodně opatrně.  Nakonec se ulovilo 42 duháků a 2 siveni.

Výsledky závodů:

1.       Šimon Jan

2.       Faček

3.       Hanzl Josef

4.       Brokl

5.       Lamač

6.       Dušek Ondřej

7.       Červinský

8.        Pánek Pavel

9.       Páral

10.   Hanzl Lukáš

Organizátoři i správci rybníka byli velmi ochotní a dovoli nám zachytat si na rybníce i po závodě. Toho většina závodníků využila a ani my jsme nebyli výjimkou.  Jak už to bývá, po závodě se ryby rozežrali. Zákon schválnosti zafungoval stoprocentně a poté co jsem nasadil bílého twistřika jsem začal všechny s přehledem přechytávat. 

Co říci závěrem? Možná Vás budou zajímat ceny. Hlavní cena nebyl prut nebo naviják, ale divočák. O co větší radost jsem měl, že honza vyhrál, o to míň jsem se těšil na cestu domů, která stála opravdu za to. :P.

Přeji mnoho úlovků v novém roce.

Ondřej Dušek

Komentář ke článku (0)

Je lednový, páteční večer. Rybář sedí s hlavou podepřenou u svého počítače a pročítá rybářský server. Listuje mezi již přečtenými časopisy, vzpomíná na zážitky z minulé sezóny a těší se na novou. Nejraději by  byl u vody, ale neustále se vymlouvá na počasí a malou aktivitu ryb. Nějak takhle tráví zimu většina rybářů.  Jejich myšlenky jsou pochopitelné, ale ne zcela pravdivé. Ryby nejsou tak aktivní jako v létě, ovšem najdou se i místa, kde si můžeme i v těchto měsících skvěle zachytat a nejsou to počítačové hry ani akvária.

Kde ryby hledat

Bylo napsáno již nespočet článků o tom, kde hledat ryby v zimním období. Ovšem snad ani v jediném se neobjevily městské úseky řek. Právě v těchto úsecích se nachází zatím téměř neobjevená „žíla“ na zimní zážitky. Dobrá „městská místa“ lze snadno poznat na první pohled i bez nutnosti mapování dna nebo znalosti revíru. Jedná se o přístavy či kotviště (ty se nachází snad v každém větším městě, kterým protéká nějaká řeka). Dalšími a řekl bych ještě nadějnějšími místy, jsou místa, kam chodí lidé krmit kachny, labutě a ostatní vodní ptactvo. Často to mohu být i poměrně mělká místa.  A proč se zde ryby vyskytují i v zimních měsících? Důvod je jednoduchý. Stálý přísun potravy. Lidé nahází do vody spoustu pečiva a to které nesežerou kačeny, klesá ke dnu. Ryby tato místa vyhledávají, protože pro ně znamenají nekonečnou zásobárnu potravy. Navíc výdaj energie na jeho získání je prakticky nulový.

Jaké ryby zde hledat

 Nejčastěji se v těchto úsecích vyskytuje bílá ryba. Především Cejni Velcí se zde dostávají svému jménu a dosahují opravdu kapitálních rozměrů. Ryby kolem 3kg nejsou žádnou výjimkou. Mezi další patří především plotice, Cejnek Malý, všechny druhy jelců a třešničkou na dortu jsou boleni menších velikostí. Na konci zimy se mohou objevit i kapři.

Vybavení

Na otázku co si na takové chytání vzít k vodě není snadné odpovědět.  Popíšu tedy vybavení, na které chytám já. Neberte to prosím jako fakt, protože co vyhovuje mě, nemusí vyhovovat jiným. 

Mé vybavení se vždy (!!!) skládá pouze z jediného prutu, plavečkového podběráku a malou taškou s bižutérií a krmením. 

Vybavení

 Více méně jakýkoliv jemnější prut co doma najdeme. Teleskopy mají výhodu větších oček, dělené zas lepší akci. Vše co dál potřebujeme je vlastně jen povinná výbava. Nic víc nepotřebujeme a myslím si, že nikomu se nechce tahat k vodě spoustu krámů.

 Snad jediné na co bych upozornil je podložka pod ryby. Jsem zastánce názoru, že nejen kapři si zaslouží její „pohodlí“. Velmi často chytáme na betonových, kamenných nebo sypaných březích, a proto jakýkoliv pád ryby jí může způsobit vážná zranění. Není potřeba ani příliš velká a tato investice rozhodně není tak vysoká a stojí za to!

Montáž-v jednoduchosti je síla

V zimním období se snažím veškeré montáže maximálně zjednodušit. Připravit doma v teple složitou montáž je jednoduché, ale zkuste po hodině či dvou navázat malý háček na jemný vlasec. U lovu na plavanou používám kmenový vlasec o průměru od 0,12mm do,16mm návazec pak o stupeň slabší tedy 0,10mm -0,14mm. Návazce si vždy připravím doma a u vody v případě utržení jen pomocí smyčky navléknu nový.

Nástrahy a návnady

Spousta rybářů se ptá: čím mám vnadit, v jakém množství a co na háček?  Bohužel nepotěším všechny výrobce krmných směsí. Jediné krmení, které používám je obyčejná strouhanka. Má to hned několik důvodů. Ten nejdůležitější je, že lidé chodí krmit vodní ptáky právě pečivem a ryby jsou tak na toto krmení zvyklé. Tím dalším je snadná příprava. Do mističky si odsypu množství, které spotřebuji a jen smíchám s vodou.  Na dvou až tříhodinový lov si vystačím s max. 0,5kg.Krmítkové směsi používám jen v případě, pokud potřebuji, aby koule byly opravdu pevné v případě silnějšího proudu nebo větší hloubky.

Co se nástrah týká ani zde neexperimentuji a držím se starých a osvědčených nástrah. Tím jsou čerstvé rohlíky (podle mě v těchto úsecích bezkonkurenční nástraha) a na druhém místě jsou červy.

Co může (ne)příjemně překvapit?

Jaká úskalí nás mohou při tomto rybolovu překvapit? Kromě toho, že nám bude zima, může být u vody „zima“ i našim prutům, konkrétně jejich očkům. Problém se zamrzáním oček alespoň částečně řeší namaštění vlasce, či glycerin. Dalším, a pro mě osobně daleko horším problémem jsou právě ostatní lidé. Naše místa jsou přímo vyhledávána lidmi(především důchodového věku), kteří chodí krmit labutě (a nám ryby).  Věřte mi, když říkám, že někteří lidé dokážou být opravdu vlezlý. Chvíli se to dá vydržet, ale po dvou, třech hodinách vaše nervy začínají pracovat. Vím o čem mluvím a to jsem velmi klidné povahy!

Závěr

A co říci závěrem? Doufám, že jsem svým povídáním, alespoň několik z vás přiměl vyzkoušet zimní rybaření a třeba tak i zpříjemnil zimní čekání. Zimní rybolov je velmi náročný, ale má své osobité kouzlo, kterému jsem i já podlehl. Díky těmto několika málo místům, kde si mohu v pohodě zarybařit a netrávím zimní odpoledne doma u počítače, ale u vody.

S přáním úspěšné sezóny

Ondřej Dušek

Komentář ke článku (0)

Část II. – Asuán

Startuji auto, Pavel protestuje, ale má smůlu. Moje ego a odhodlání jsou až moc velké. Kolem deváté večerní přijíždíme na Asuán. Ostatní týmy již dorazili a kluci už jsou správně „nadržení“ na závod a my vypadáme jako spráskaní psi. V rychlosti se registrujeme, přivítáme se a jdeme spát.

                Rozlámaní se probouzíme kolem šesté ráno. Mě je o něco lépe a nálada se zlepšuje. V sedm hodin je losovaní. První je pořadí, to losuji já a vytahuji číslo jedna. „Štont“ bude losovat Pavel, protože já losuji v extralize v přívlači. Oba doufáme v místo co nejblíže hráze. Pavel vytahuje číslo 11. Jsme zklamaní. Místo téměř vprostřed rybníka nedávalo moc šancí na dobrý výsledek. Nehodláme se vzdát jen tak bez boje, když už jsme to zvládli až sem! Stěhujeme se na místo a vše připravujeme. Druhý břeh, u kterého se ryby nejvíc vyskytují je vzdálen asi 80metrů a přesně v uprostřed máme spadlý strom. Víme, že je potřeba házet přímo do břehu a tak nevíme, jestli je strom přínos nebo naopak komplikace.

Je přesně deset hodin dopoledne. Ozývá se startovní výstřel. Nahazujeme pruty.(zatím k druhému břehu putují jen 3 pruty a jeden na koryto) Oba na ukazováčky dáváme náplasti (ochrana prstů před šňůrou) 4,5lb Emblem má svou premiéru. Dvacet koulí methodmixu je otázka několika minut, poté několik raket pelet a asi 5kg kukuřice. Po cca hodině máme nakrmeno. Dvacet minut poté se ozývá první ryba. Chvilka napětí a první ryba lehce přes 4 kg je na břehu. Máme radost, zdá se, že vše funguje. Já přežívám na ibalginu,ale jsem díky němu schopný tak nějak fungovat. Do večera máme tři další záběry, ale jeden zásek do prázdna, já jsem zasekl rybu, která si to po 15minutách převalování v korytu namířila na hráz a já nebyl schopný jí jakkoliv ani zpomalit a třetí nám padá těsně před podběrákem. Dostáváme první průběžné výsledky. Jediná ryba nám stačí na průběžné 8 místo, zbylých jedenáct teamů za námi je bez ryby.

Noc z pátku na sobotu se nám stala osudnou, což jsme ještě vůbec netušili. Naprosto jsme vynechali krmení s myšlenkou, že kapři se nekrmí ve velkém, rozčarování přišlo už v jednu ráno, kdy sousední team Adra vytáhnul 5 ryb během jedné hodiny. Naše trápení pokračuje, přesto, že jsme k ránu vytáhli dvě menší bodované ryby, z průběžných výsledků se dozvídáme, že několik teamů díky krmení nachytali přes noc i 60kg a my jsme devátí. Můj stav se rapidně zhoršuje a já musím parťáka nechat na místě a sám a vyrážím do nemocnice. Po cca 5 hodinách se vracím i s antibiotiky, ale s tím, že závod můžu dochytat. Pavel vytáhnul jednu bodovanou rybu a větší ryba u spadla před podběrákem. Rychle dokrmujeme a vzápětí dostáváme záběry. Já se asi na hodinu stávám největší atrakcí, poté co hodinu vodím kapra. Ten se prostě nechce vzdát. Pavel mezitím vytahuje dva kapry a třetí mu spadnul. Nestíhá nahazovat a já stále bojuji s neznámou rybou. Po hodině mám kapra konečně v podběráku. Váha ukazuje „jen“ 11,70kg. Nějak během boje zhubl. Přibližně v polovině závodů chytám druhý dech a snažím se naše zaváhání dohnat. Bohužel přes den ryby moc nespolupracují, a když už přijde záběr, tak ryba spadne. Věříme, že v noci budeme úspěšnější. Večer konečně přichází záběry, snažíme se dokrmovat, pravidelně přehazujeme, ale na Pavlovi je znát, že toho taky moc nenaspal a spánkový deficit se projevuje i na mě. Do 2 do rána s tím bojujeme, pak už to nejde.

 Je neděle. Já spím asi do šesti. Probouzí mě až jízda. Vybíhám z bivaku. Pavel spí u prutů, přesto ho záběr neprobouzí (což nebývá zvykem) skáču přes něj a sekám rybu. Vzápětí mi dochází, jak vše mohlo skončit, kdyby se Pavel probral zrovna ve chvíli, kdy měl mojí nohu před obličejem. Poleje mě studený pot. Ryba roztáčí brzdu a tak se soustředím na boj. Ryby nám najely. Krmíme každé dvě hodiny. Jsme jediní kolem nás, kdo pravidelně tahá ryby. Postupně doháníme Adráky, kteří sedí vedle nás, na rozdíl něco kolem 18kg. Průběžné výsledky už nebudou, přesto víme, že u hráze už mají některé teami i přes 150kg, bojujeme tedy jen s Adráky vedle nás. Stejně jako celý závod i dnes se trápíme s vázkami. Utrhali jsme snad 100m šokovky, a jsme tak o 2kg olova lehčí.L Přesto se nám daří pravidelně zdolávat ryby. Doufáme, že se posuneme z průběžného desátého místa výš. Klukům na 19 se dnes poprvé rozjíždí pruty a během posledních 20 hodin se ze spodu tabulky nakonec dostávají na čtvrtou příčku. My dál bojujeme o každé kilo. Pavlovi padají dvě ryby po sobě. Hodinu před koncem zdolávám poslední rybu něco přes 4kg.

Ve dvanáct hodin zazní signál. Je konec. Konečně si můžeme alespoň na chvíli oddechnout a padáme únavou na lehátka. Ve dvě hodiny je vyhlášení, naše snažení nám stačilo na konečné osmé místo. Víme, že jsme na prutech měli minimálně páté, ale začátečnická daň a hlavně smůla, která nás už od středy provázela, nám nedovolili lepší umístění. Přesto jsme spokojení. Závod byl naprosto skvěle zorganizován a já tímto za náš team ještě jednou děkuji organizátorům a vůbec všem, kteří se na organizaci závodů podíleli. Závod proběhl v přátelském duchu a v pohodové náladě.

Za CT Daiwa

Ondřej Dušek

Komentář ke článku (0)

AKN, již legenda mezi kaprovými pruty. Téměř patnáctiletá tradice těchto prutů přispěla k vývoji něčeho výjimečného.  Pruty Tournament AKN se staly černým koněm značky Daiwa.

První dojmy

Pokud jsem napsal černým koněm, myslím to doslova.  Všechny komponenty – včetně sedla a oček jsou laděny do matně černé hávu. Prut tak již na první pohled působí noblesně a velmi elegantně. Pokud do sedla umístíte naviják v podobných barvách, dostáváte „ďábelskou kombinaci“, která zaujme hned na první pohled.

Vlastnosti

Kromě povedeného designu, první čeho si všimneme, jsou očka.  Kromě nápisu FUJI a černé barvy zaujme i tvar, který je speciálně koncipován pro daleké náhozy a s tím spojené menší tření.  Další součástí je sedlo. První co mně osobně velmi překvapilo, je jeho štíhlost.  Perfektně sedne do ruky, nejsou zde žádné zbytečnosti a stejně jako všechny komponenty nese nápis FUJI. K laku snad nemusím psát ani popis. Samozřejmě kvalitní, matný a líbivý.

Testování

Nahazování

K dispozici jsem měl modely v délce 3,6m a testovací křivkou 2,75lb a 3lb. U modelu 2,75 lb se mi jako nejvhodnější jevily zátěže cca 70-85g. U „třílibrovky“ to podle mého byly zátěže 80-100g. Samozřejmě prutům jsem naložil i těžší zátěže, které s zvládly, ale délka náhozů se spíše zkracovala stejně tak i přesnost. Nejdelší hody se pohybovaly kolem 110 metrů, ale zde byla chyba v mojí technice hodu. Zkušenějšímu kamarádovi se dařili hody až k hranici 130m. Při nahazování jsem používal naviják Windcast Z LD 5000 s vlascem o průměru 0,25mm. Pro nahazování na velkou vzdálenost se více osvědčil 3lb model, do kterého jsem se opravdu nebál opřít naplno.

Hodnocení

Řada prutů Tournament AKN je první řada kaprových prutů, kde jsem poznal evidentní rozdíl mezi 2,75lb a 3lb. 

Model 2,75lb má měkčí špičku, která eliminuje vyříznutí kaprů a u větších kusů má dostatek rezerv. Z tohoto prutu se mi vyřízlo minimum ryb, oproti tomu nahazování na velké vzdálenosti nebylo to pravé ořechové, což se rozhodně nedalo říci o přesnosti.

                Tvrdší verze (3lb) je prut bez kompromisů. Ať už vyvážíte nebo nahazujete, tento prut nemá hranice.  Jestliže se zaměřujete na větší ryby, je tento prut to pravé. Pro menší ryby prut postrádá dostatek citlivosti a ryby okolo 50cm si na něm opravdu moc nevychutnáte. Ovšem jakmile se ručička vah přehoupne cca přes 7kg vynikají skutečné kvality tohoto prutu a otěže zdolávání jsou jen ve Vašich rukou.  

Statistiky

Pruty jsem měl k testování cca půl roku a vedl si statistiky (váha, délka, model).  Především kvůli nedostatku času statistika nebyla tak bohatá. V řeči čísel to znamenalo:  2,75lb – 41 kaprů o průměrné váze cca  5,5kg, nejtěžší ryba  12,5kg. 3lb – 32 kaprů o průměrné váze cca 6kg nejtěžší ryba 14kg.

Věta na závěr: Tournament AKN spousta možností, ale vždy nezapomenutelný zážitek!