Teplý víkend "vyhnal" i mě k vodě. Tentokrát jsem pro Vás připravil krátkou fotostory.

Poprvé jsem byl letos na svazovce. Volil jsem oblíbenou říčku, kde jsem očekával tlouště všech velikostí. Jak je na fotkách vidět, nakonec ani tak nešlo o ryby.

 

fotky:

1) kompletní výbava

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2) vnější ohyb s hlubší vodou je pro začátek dobré místo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3)překlapěč mám vždy otevřený

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4)první rybka letošního roku

 

 

 

 

 

 

 

 

5)další změna místa...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6) ...přináší další rybku

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7)velikost rapidně stoupá!!!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8) tak plav

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

9)lov u protějšího břehu

 

 

 

 

 

 

 

10) opět měním místo

 

 

 

 

 

 

11) vyjímečně ani neprotestovala

 

 

 

 

 

 

 

12) nenápadnost je klíček úspěchu

 

 

 

 

 

 

 

 

13)VIDĚL JSEM HO!!!

 

 

 

 

 

 

 

 

14)je tam!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

15) ,,neměl bys tam prosím něco dobrýho?"

 

 

 

 

 

 

 

 

 

16) samozřejmě

 

 

 

 

 

 

 

17) ...a najednou jsem neměl na co chytat

 

 

 

 

 

 

 

 

18) bylo to fajn...

 

Komentář ke článku (2)

  

Je 15. října 2014, z bezmyšlenkovitého brouzdání internetu mě vytrhává zpráva od kamaráda: ,,tak kdy konečně vyrazíme?“. Můžu skoro kdykoliv. Během následujících 15 minut se dozvídám, že Martin již iniciativně zamluvil dvě místa na menší soukromé vodě na 24h. Zvažuji všechna pro a proti. Soukromáky moc nemusím, revír je spíš taková louže a hlavní lovenou rybou má být jeseter – údajně se jich v revíru vyskytuje hned deset druhů. Nakonec se nechávám ukecat.

Ještě ten den sháním nějaké informace o revíru. Dno má být klasická vana a největším lákadlem jsou tři Vyzy Velké překračující hranici 150cm a váhou nad 35kg. Největší z nich má jméno Ruda délku přes dva metry a váhu více než 70kg.

Vzhledem k délce akce minimalizuji veškeré vybavení (navíc máme komfort chatky. Těším se, že alespoň pořádně vyzkouším vybavení určené pro testování. Balím kaprařský set od Cormoranu – navijáky GBR 5000 a korková AKXka. Krmení je zde omezeno na 1kg denně, proto beru jen několik plovek a do dvou plastových dóz odsypávám po půl kilu koulí a pelet. Jsem líný dělat i nové návazce a tak balím několik hotových také od Cormoranu.

Je tu pátek 17.řijna a já usínám ve škole na přednášce. Naštěstí je poslední a další musím „výjimečně“ vynechat. Cestou domů mě můj Martin nahání, kde jsem, že mám již zpoždění. Má už dvě hodiny nahozeno, a první menší kapr je na břehu. Odpovídám, že mu dávám náskok (to jsem netušil, jak iniciativní bude i v tomto směru). Za dvě hodiny jsem na místě. Voda je přesně dle očekávání – klasický menší soukromák. Martin již má připravenou „závodní listinu“, kam prý budeme psát veškeré úlovky.

Jeho nadšení je opravdu cítit a brzy ho přenáší i na mě. Prohazuji vodu nahazovacím echolotem a.. NIC!!. Revír je opravdová vana. Nakonec nacházím menší vyvýšeninu (rozdíl asi 20cm) a tak jeden prut posílám ke druhému břehu a druhý na tuto plošku.  Po 4h nemám ani záběr a tuším nějaký švindl. Martin mě zatím válcuje již 3:0. Moje nedůvěra k předpřipraveným návazcům postupně stoupá. Nakonec měním klasický návazec za KG a zkracuji ho. Konečně jsem se i já dočkal záběru. Ovšem na 60cm jeseterovi ke dvěma metrům Rudy chybí poměrně hodně. Měním i nástrahy a nasazuji „jeseterobijku“, což znamená klasická 16mm halibut peleta, zalitá lososovým olejem a játrovým extraktem vylepšená o 14mm bílou popku Bílý Halibut. Martin s halit peletami moc zkušeností nemá a mé tutovce moc nevěří. K montáži přidávám PVA naplněné mikro halibuty a také přelité lososovým olejem. K Martinově překvapení (a mé spokojenosti) ryby na novou sestavu reagují zvyšující frekvencí záběrů a velikost ryb se nejprve blíží a následně i překonává metrovou hranici. Martin uznává, že na těch halibutkách něco bude a dává je také na jeden prut.  Jak už to tak bývá, čas na rybách utíká o něco rychleji než bychom si přáli (především když ryby berou). Je tu večer a čas na kafe. Martina jsem dlouho neviděl a tak si máme co říct. Usínáme až v pozdních večerních hodinách. Asi ve 2 hodiny mě budí záběr. Swinger je přilepený na prutu, ale cívka se ani nehne (specialita zdejších malých jeseterů). Chvilku koukám na prut a nakonec se otáčím a mám se k odchodu. Dvojí pípnutí mi vykouzlí úsměv na tváří a rychle zasekávám. Konečně mám slušnější rybu na prutu.

 O tom, že je opravdu HODNĚ slušná zatím nemám ani ponětí. Po deseti minutách, kdy jsem rybu nepřitáhl, ani o metr mi Martin povídá, že mám na prutu jednu ze tří velkých Vyz. No tak fajn! Dotahuji brzdu a opírám se do prutu, co mi sestava dovolí. AKXko vykouzlí plnou parabolu a GBRko si pomalinku cvaká, vše pracuje na 100%. Po 15minutách máme lochnesku u břehu. Velký kaprový podběrák je ovšem opravdu malý. Dostaneme do něj tak polovinu těla. Musím se tomu smát. Přesto neváhám, zahazuji prut a chytám rybu za ocas. To se rybě moc nelíbí. Jedno mrsknutí ocasem a já tak tak nekončím ve vodě. Nakonec se nám daří dostat rybu na podložky (jedna je krátká a tak dáváme dvě za sebou).  Měříme rybu, má 181cm, váhu odhadujeme na cca 40kg (podle správce má kolem 46kg). Poprvé v životě nedokážu zvednout rybu! Martin mi asistuje a společnými silami pořizujeme několik fotek. Vše trvá jen pár minut, nerad bych rybě ublížil a se vší opatrností rybu pouštíme. Chvilka rozplavávání a ryba sama odplouvá. Znovu nahazuji pruty, dělám si čaj, koukám na hvězdy a přemýšlím, co se mi právě podařilo. Chytil jsem rybu delší, než jsem já sám! Poprvé v životě jsem nedokázal rybu zvednout. Jaký boj by to asi byl s Rudou?…

Ráno se probouzíme s dobrou náladou. Martin nabuzený obletuje pruty a snaží se navázat na můj úlovek. Ráno ryby spolupracují o něco hůř než včera. Správce si z nás dělá srandu, že neumíme chytat kapry (zatím jsme z 10 ryb vytáhli pouze dva). Nasazuji method krmítko. To přináší kýžené záběry, ale i dost vyříznutých ryb. AKXko je výborný prut na házení a zdolávání středních a větších ryb, ovšem na ryby „násadové“ velikosti mu dělají problémy.  Nakonec se mi daří vyladit montáž a pochytat i nějaké kapry. Martinovi se dnes také daří a připisuje si několik pěkných ryb.

 Je tu poledne a mi začínáme balit. Martina jsem nakonec těsně porazil 14:13. Díky method krmítku jsme nakonec zdolali i víc kaprů než jeseterů 15:12. Nyní již nezbývá než rekapitulovat. Za těch cca 20h co jsme efektivně rybařili, se nám podařilo pochytat poměrně slušné množství ryb, máme spoustu nových zážitků, má nedůvěra v předpřipravené návazce je ta tam a testované vybavení obstálo na jedničku.

Ondřej Dušek

Komentář ke článku (0)

Je lednový, páteční večer. Rybář sedí s hlavou podepřenou u svého počítače a pročítá rybářský server. Listuje mezi již přečtenými časopisy, vzpomíná na zážitky z minulé sezóny a těší se na novou. Nejraději by  byl u vody, ale neustále se vymlouvá na počasí a malou aktivitu ryb. Nějak takhle tráví zimu většina rybářů.  Jejich myšlenky jsou pochopitelné, ale ne zcela pravdivé. Ryby nejsou tak aktivní jako v létě, ovšem najdou se i místa, kde si můžeme i v těchto měsících skvěle zachytat a nejsou to počítačové hry ani akvária.

Kde ryby hledat

Bylo napsáno již nespočet článků o tom, kde hledat ryby v zimním období. Ovšem snad ani v jediném se neobjevily městské úseky řek. Právě v těchto úsecích se nachází zatím téměř neobjevená „žíla“ na zimní zážitky. Dobrá „městská místa“ lze snadno poznat na první pohled i bez nutnosti mapování dna nebo znalosti revíru. Jedná se o přístavy či kotviště (ty se nachází snad v každém větším městě, kterým protéká nějaká řeka). Dalšími a řekl bych ještě nadějnějšími místy, jsou místa, kam chodí lidé krmit kachny, labutě a ostatní vodní ptactvo. Často to mohu být i poměrně mělká místa.  A proč se zde ryby vyskytují i v zimních měsících? Důvod je jednoduchý. Stálý přísun potravy. Lidé nahází do vody spoustu pečiva a to které nesežerou kačeny, klesá ke dnu. Ryby tato místa vyhledávají, protože pro ně znamenají nekonečnou zásobárnu potravy. Navíc výdaj energie na jeho získání je prakticky nulový.

Jaké ryby zde hledat

 Nejčastěji se v těchto úsecích vyskytuje bílá ryba. Především Cejni Velcí se zde dostávají svému jménu a dosahují opravdu kapitálních rozměrů. Ryby kolem 3kg nejsou žádnou výjimkou. Mezi další patří především plotice, Cejnek Malý, všechny druhy jelců a třešničkou na dortu jsou boleni menších velikostí. Na konci zimy se mohou objevit i kapři.

Vybavení

Na otázku co si na takové chytání vzít k vodě není snadné odpovědět.  Popíšu tedy vybavení, na které chytám já. Neberte to prosím jako fakt, protože co vyhovuje mě, nemusí vyhovovat jiným. 

Mé vybavení se vždy (!!!) skládá pouze z jediného prutu, plavečkového podběráku a malou taškou s bižutérií a krmením. 

Vybavení

 Více méně jakýkoliv jemnější prut co doma najdeme. Teleskopy mají výhodu větších oček, dělené zas lepší akci. Vše co dál potřebujeme je vlastně jen povinná výbava. Nic víc nepotřebujeme a myslím si, že nikomu se nechce tahat k vodě spoustu krámů.

 Snad jediné na co bych upozornil je podložka pod ryby. Jsem zastánce názoru, že nejen kapři si zaslouží její „pohodlí“. Velmi často chytáme na betonových, kamenných nebo sypaných březích, a proto jakýkoliv pád ryby jí může způsobit vážná zranění. Není potřeba ani příliš velká a tato investice rozhodně není tak vysoká a stojí za to!

Montáž-v jednoduchosti je síla

V zimním období se snažím veškeré montáže maximálně zjednodušit. Připravit doma v teple složitou montáž je jednoduché, ale zkuste po hodině či dvou navázat malý háček na jemný vlasec. U lovu na plavanou používám kmenový vlasec o průměru od 0,12mm do,16mm návazec pak o stupeň slabší tedy 0,10mm -0,14mm. Návazce si vždy připravím doma a u vody v případě utržení jen pomocí smyčky navléknu nový.

Nástrahy a návnady

Spousta rybářů se ptá: čím mám vnadit, v jakém množství a co na háček?  Bohužel nepotěším všechny výrobce krmných směsí. Jediné krmení, které používám je obyčejná strouhanka. Má to hned několik důvodů. Ten nejdůležitější je, že lidé chodí krmit vodní ptáky právě pečivem a ryby jsou tak na toto krmení zvyklé. Tím dalším je snadná příprava. Do mističky si odsypu množství, které spotřebuji a jen smíchám s vodou.  Na dvou až tříhodinový lov si vystačím s max. 0,5kg.Krmítkové směsi používám jen v případě, pokud potřebuji, aby koule byly opravdu pevné v případě silnějšího proudu nebo větší hloubky.

Co se nástrah týká ani zde neexperimentuji a držím se starých a osvědčených nástrah. Tím jsou čerstvé rohlíky (podle mě v těchto úsecích bezkonkurenční nástraha) a na druhém místě jsou červy.

Co může (ne)příjemně překvapit?

Jaká úskalí nás mohou při tomto rybolovu překvapit? Kromě toho, že nám bude zima, může být u vody „zima“ i našim prutům, konkrétně jejich očkům. Problém se zamrzáním oček alespoň částečně řeší namaštění vlasce, či glycerin. Dalším, a pro mě osobně daleko horším problémem jsou právě ostatní lidé. Naše místa jsou přímo vyhledávána lidmi(především důchodového věku), kteří chodí krmit labutě (a nám ryby).  Věřte mi, když říkám, že někteří lidé dokážou být opravdu vlezlý. Chvíli se to dá vydržet, ale po dvou, třech hodinách vaše nervy začínají pracovat. Vím o čem mluvím a to jsem velmi klidné povahy!

 

Závěr

A co říci závěrem? Doufám, že jsem svým povídáním, alespoň několik z vás přiměl vyzkoušet zimní rybaření a třeba tak i zpříjemnil zimní čekání. Zimní rybolov je velmi náročný, ale má své osobité kouzlo, kterému jsem i já podlehl. Díky těmto několika málo místům, kde si mohu v pohodě zarybařit a netrávím zimní odpoledne doma u počítače, ale u vody.

S přáním úspěšné sezóny

Ondřej Dušek

 

Komentář ke článku (0)