Jako každý rok p zakončujeme sezonu prosincovou výpravou. Letos počasí dovolilo vyrazit dokonce až mezi svátky a volba revíru padla na Saharu.

26.12 - K vodě dorážíme kolem 3 hodiny, pruty nahazujeme prakticky na slepo. Přesto v noci přichází tři záběry – dva od malých ryb a první větší ryba má kolem 8kg. Popka 5cm nade dnem opět přináší ovoce.

27.12 po osmé hodině přichází první slušná jízda, pro rybu musím na vodu a výsledkem je první ryba 10 +. Dopoledne se bohužel utišil vítr a s ním i záběry. Věříme noci, ale přichází jen jeden malý šupík.

28.12. Stále je bez větší a ryby nejeví žádnou aktivitu. Celý den hledáme nová místa, zkoušíme vše možné – marně. K večeru se zvedá vítr i naše naděje. Chvíli před půlnocí přichází první vlaštovka v podobě malého kapra – všechny záběry přichází pouze na nástrahy prezentované nade dnem, proto v jednu ránu v největší zimě předělávám všechny pruty.

29.12. Ve čtyři ráno přichází jízda. Konečně větší ryba! Kapr však sjíždí za ostrou hranu, kde zůstává viset. Než se k němu dostaneme na člunu, je pryč… Začíná foukat čím dál tím víc a mi věříme v další záběry. Ty bohužel nepřichází a my musíme jet domů.

Rekapitulace – ze sedmi záběrů jsem proměnil 6, můj Parťák Petr je bohužel bez ryby, což mě mrzí víc než ztráta větší ryby. Pokud se teď v teple domova ohledu za celou výpravou, hodnotím jí jako úspěšnou – na prosinec. K většímu úspěchu podle mě chyběl vítr a měli jsme více prostoru věnovat plovkám, které přinesli 5 ze sedmi záběrů. Top popky byly CCM Dairy suprime a Zrající Banán 14mm ve stejnojmenné esenci.