Jako každý rok p zakončujeme sezonu prosincovou výpravou. Letos počasí dovolilo vyrazit dokonce až mezi svátky a volba revíru padla na Saharu.

26.12 - K vodě dorážíme kolem 3 hodiny, pruty nahazujeme prakticky na slepo. Přesto v noci přichází tři záběry – dva od malých ryb a první větší ryba má kolem 8kg. Popka 5cm nade dnem opět přináší ovoce.

27.12 po osmé hodině přichází první slušná jízda, pro rybu musím na vodu a výsledkem je první ryba 10 +. Dopoledne se bohužel utišil vítr a s ním i záběry. Věříme noci, ale přichází jen jeden malý šupík.

28.12. Stále je bez větší a ryby nejeví žádnou aktivitu. Celý den hledáme nová místa, zkoušíme vše možné – marně. K večeru se zvedá vítr i naše naděje. Chvíli před půlnocí přichází první vlaštovka v podobě malého kapra – všechny záběry přichází pouze na nástrahy prezentované nade dnem, proto v jednu ránu v největší zimě předělávám všechny pruty.

29.12. Ve čtyři ráno přichází jízda. Konečně větší ryba! Kapr však sjíždí za ostrou hranu, kde zůstává viset. Než se k němu dostaneme na člunu, je pryč… Začíná foukat čím dál tím víc a mi věříme v další záběry. Ty bohužel nepřichází a my musíme jet domů.

Rekapitulace – ze sedmi záběrů jsem proměnil 6, můj Parťák Petr je bohužel bez ryby, což mě mrzí víc než ztráta větší ryby. Pokud se teď v teple domova ohledu za celou výpravou, hodnotím jí jako úspěšnou – na prosinec. K většímu úspěchu podle mě chyběl vítr a měli jsme více prostoru věnovat plovkám, které přinesli 5 ze sedmi záběrů. Top popky byly CCM Dairy suprime a Zrající Banán 14mm ve stejnojmenné esenci.

K magickému datu 16. 6. nám zbývá více než měsíc. Přesto již teď spoustu z nás svrbí prsty. Tento „absťák“ lze řešit několika způsoby:

1.       Výlet na některou ze soukromek

2.       Porušováním rybářského řadu

3.       Nalezení zapomenuté vody

4.       Hraní tzv.“ Fish games“

V našem případě se jednalo o 3 variantu. Cca půl hektarová voda. Hlavní lovenou rybou měl být okoun, případně štika či náhodně sumeček americký.

Naše skóre? Za Cca 3 hodiny lovu 2 cejni, 6 karasů, 2 sumečkové, 1(!!!) okoun a bonusovou rybou byl kapr (záběr přišel na nahozený kaprový prut, pouze zdolávání proběhlo z B-boatu).

 Prostě den naruby.

Komentář ke článku (2)

Bylo časné ráno – první máj,

Ranní máj byl masařů čas,

Kormorána zval k masaření hlas,

Kde listnatý zaváněl háj.

Asi takto by se dal popsat první máj na poděbradském jezeru. Jsem si vědom, že mnoha “rybářům “se tento příspěvek nebude líbit, ovšem jak zní staré známé přísloví: „ pro pravdu se člověk zlobí“. Mým prvním cílem je poukázat jednak na neetičnost (velmi slušně řečeno)některých rybářů a na podcenění situace rybářskou stráží. Moje slova možná budou pouhými výkřiky do tmy, přesto rád přidám další slzičku do řeky, která snad jednou protrhne hráz nesmyslnosti rybářského řádu a chování českých rybářů. A v druhé řadě Vás snad i trochu pobavit.

Teď však již k samotnému zahájení. Trochu by se dalo přirovnat k přípravě velkého koncertu. Několik málo rybářů dorazilo na břehy již o den dříve, aby si zabrali své TOP fleky. Nebo jako jeden můj známý, již 3 dny krmily svá místa. Když jsem kolem půlnoci obcházel jezero (na rozdíl od těchto fanatiků jsem dal přednost posezení s přáteli u piva) potkal jsem na úseku dlouhém cca 300m  3 bivaky a asi 5 rybářů připravujících za svitu čelovky své pruty.
               Ráno jsem odmítl vstávat ve 4 hodiny, ovšem podle slov některých rybářů bylo jezero už ve 3 hodiny ráno prakticky plně obsazené. Rybáři se často na místech dlouho neohřáli. Důvod? Troufnu si odhadnout, že ¾  rybářů si přijeli jen pro toho jednoho kapra. A díky bohatému zarybnění se na místě nezdrželi déle jak hodinu. Rybáři se tak na místech točili rychleji než pulitry v hospodě při fotbale. Na přiložených fotkách je vidět nejmenší z několika parkovišť. Obě fotky byly pořízeny cca hodinu po sobě a jak je vidět, skoro žádné auto na fotce není 2x. Rybáři tak připomínali spíše tisícihlavé hejno kormoránů.

Další perličkou bylo porušování řádu. O chování k rybám bych snad psát ani neměl. K jejich štěstí je kolem většiny revíru měkká tráva a smůlu měli ryby ulovené na plážích, které se neubytovali v igelitkách, vraceli se do vody s pořádným písečným zábalem. K smíchu mi přišlo chování rybářské stráže. Potkal jsem jí hned 2x, ovšem nezkontrolovala ani jednoho rybáře???. Opravdovou perličkou dne, pro mě však byly dva masaři. Číslo SPZtky jejich dvou babet jsem si dokonce i zapamatoval. Projeli kolem mě za hodinu dokonce 4x(na ryby, s rybou, na ryby, s rybou). Večer jsem se ptal kolegy, který na jezeru strávil celý den (ryby pouštěl) kolikrát ho potkal. Jeho sdělení, bylo, že si odvezl minimálně 4 kapry. Tomu říkám nervy ze železa! Na dotaz, zda byl kontrolován, odpověděl, že nikoli.

Sečteno podtrženo, za účast rybářů na jezeru za jeden den by se nemusel stydět ani průměrný koncert rockové kapaly. Každoročně tento trend trvá cca první dva týdny, poté má klesající tendenci, ovšem podle skromných odhadů za tyto první dva týdny zmizí cca 1/3 celkového množství nasazených ryb. No, tomu říkám systém nasaď a vychytej. Další otázkou je, proč rybářská stráž rybáře nekontrolovala a znemožnila jim tak další masaření?

Dotaz na závěr: přijde Vám toto počínání normální?

P. S. Nikomu nezakazuju brát si rybu domů! Sám toho vánočního kapra také odnesu, případně pokud rodina dostane chuť. Limit stanovený MO Poděbrady (60ks/povolenka) vidím jako krok správným směrem. Ovšem pokud si dotyčný rádoby rybář jde již pro 3 povolenku s tím, že polovinu ryb ani nezapsal, zůstává mi rozum stát.

Komentář ke článku (6)