Je 15. října 2014, z bezmyšlenkovitého brouzdání internetu mě vytrhává zpráva od kamaráda: ,,tak kdy konečně vyrazíme?“. Můžu skoro kdykoliv. Během následujících 15 minut se dozvídám, že Martin již iniciativně zamluvil dvě místa na menší soukromé vodě na 24h. Zvažuji všechna pro a proti. Soukromáky moc nemusím, revír je spíš taková louže a hlavní lovenou rybou má být jeseter – údajně se jich v revíru vyskytuje hned deset druhů. Nakonec se nechávám ukecat.

Ještě ten den sháním nějaké informace o revíru. Dno má být klasická vana a největším lákadlem jsou tři Vyzy Velké překračující hranici 150cm a váhou nad 35kg. Největší z nich má jméno Ruda délku přes dva metry a váhu více než 70kg.

Vzhledem k délce akce minimalizuji veškeré vybavení (navíc máme komfort chatky. Těším se, že alespoň pořádně vyzkouším vybavení určené pro testování. Balím kaprařský set od Cormoranu – navijáky GBR 5000 a korková AKXka. Krmení je zde omezeno na 1kg denně, proto beru jen několik plovek a do dvou plastových dóz odsypávám po půl kilu koulí a pelet. Jsem líný dělat i nové návazce a tak balím několik hotových také od Cormoranu.

Je tu pátek 17.řijna a já usínám ve škole na přednášce. Naštěstí je poslední a další musím „výjimečně“ vynechat. Cestou domů mě můj Martin nahání, kde jsem, že mám již zpoždění. Má už dvě hodiny nahozeno, a první menší kapr je na břehu. Odpovídám, že mu dávám náskok (to jsem netušil, jak iniciativní bude i v tomto směru). Za dvě hodiny jsem na místě. Voda je přesně dle očekávání – klasický menší soukromák. Martin již má připravenou „závodní listinu“, kam prý budeme psát veškeré úlovky.

Jeho nadšení je opravdu cítit a brzy ho přenáší i na mě. Prohazuji vodu nahazovacím echolotem a.. NIC!!. Revír je opravdová vana. Nakonec nacházím menší vyvýšeninu (rozdíl asi 20cm) a tak jeden prut posílám ke druhému břehu a druhý na tuto plošku.  Po 4h nemám ani záběr a tuším nějaký švindl. Martin mě zatím válcuje již 3:0. Moje nedůvěra k předpřipraveným návazcům postupně stoupá. Nakonec měním klasický návazec za KG a zkracuji ho. Konečně jsem se i já dočkal záběru. Ovšem na 60cm jeseterovi ke dvěma metrům Rudy chybí poměrně hodně. Měním i nástrahy a nasazuji „jeseterobijku“, což znamená klasická 16mm halibut peleta, zalitá lososovým olejem a játrovým extraktem vylepšená o 14mm bílou popku Bílý Halibut. Martin s halit peletami moc zkušeností nemá a mé tutovce moc nevěří. K montáži přidávám PVA naplněné mikro halibuty a také přelité lososovým olejem. K Martinově překvapení (a mé spokojenosti) ryby na novou sestavu reagují zvyšující frekvencí záběrů a velikost ryb se nejprve blíží a následně i překonává metrovou hranici. Martin uznává, že na těch halibutkách něco bude a dává je také na jeden prut.  Jak už to tak bývá, čas na rybách utíká o něco rychleji než bychom si přáli (především když ryby berou). Je tu večer a čas na kafe. Martina jsem dlouho neviděl a tak si máme co říct. Usínáme až v pozdních večerních hodinách. Asi ve 2 hodiny mě budí záběr. Swinger je přilepený na prutu, ale cívka se ani nehne (specialita zdejších malých jeseterů). Chvilku koukám na prut a nakonec se otáčím a mám se k odchodu. Dvojí pípnutí mi vykouzlí úsměv na tváří a rychle zasekávám. Konečně mám slušnější rybu na prutu.

 O tom, že je opravdu HODNĚ slušná zatím nemám ani ponětí. Po deseti minutách, kdy jsem rybu nepřitáhl, ani o metr mi Martin povídá, že mám na prutu jednu ze tří velkých Vyz. No tak fajn! Dotahuji brzdu a opírám se do prutu, co mi sestava dovolí. AKXko vykouzlí plnou parabolu a GBRko si pomalinku cvaká, vše pracuje na 100%. Po 15minutách máme lochnesku u břehu. Velký kaprový podběrák je ovšem opravdu malý. Dostaneme do něj tak polovinu těla. Musím se tomu smát. Přesto neváhám, zahazuji prut a chytám rybu za ocas. To se rybě moc nelíbí. Jedno mrsknutí ocasem a já tak tak nekončím ve vodě. Nakonec se nám daří dostat rybu na podložky (jedna je krátká a tak dáváme dvě za sebou).  Měříme rybu, má 181cm, váhu odhadujeme na cca 40kg (podle správce má kolem 46kg). Poprvé v životě nedokážu zvednout rybu! Martin mi asistuje a společnými silami pořizujeme několik fotek. Vše trvá jen pár minut, nerad bych rybě ublížil a se vší opatrností rybu pouštíme. Chvilka rozplavávání a ryba sama odplouvá. Znovu nahazuji pruty, dělám si čaj, koukám na hvězdy a přemýšlím, co se mi právě podařilo. Chytil jsem rybu delší, než jsem já sám! Poprvé v životě jsem nedokázal rybu zvednout. Jaký boj by to asi byl s Rudou?…

Ráno se probouzíme s dobrou náladou. Martin nabuzený obletuje pruty a snaží se navázat na můj úlovek. Ráno ryby spolupracují o něco hůř než včera. Správce si z nás dělá srandu, že neumíme chytat kapry (zatím jsme z 10 ryb vytáhli pouze dva). Nasazuji method krmítko. To přináší kýžené záběry, ale i dost vyříznutých ryb. AKXko je výborný prut na házení a zdolávání středních a větších ryb, ovšem na ryby „násadové“ velikosti mu dělají problémy.  Nakonec se mi daří vyladit montáž a pochytat i nějaké kapry. Martinovi se dnes také daří a připisuje si několik pěkných ryb.

 Je tu poledne a mi začínáme balit. Martina jsem nakonec těsně porazil 14:13. Díky method krmítku jsme nakonec zdolali i víc kaprů než jeseterů 15:12. Nyní již nezbývá než rekapitulovat. Za těch cca 20h co jsme efektivně rybařili, se nám podařilo pochytat poměrně slušné množství ryb, máme spoustu nových zážitků, má nedůvěra v předpřipravené návazce je ta tam a testované vybavení obstálo na jedničku.

Ondřej Dušek

Komentář ke článku (0)