Poslední prodloužený říjnový víkend se konal jeden z posledních kaprařských závodů sezony s názvem Big Carp. Velmi slušně zarybněná nádrž Dešná slibovala množství záběrů i kaprů značných velikostí. Právě v duchu lovu velkých kaprů byl závod postaven. Rozhodující nebyla celková váha a množství ryb, ale pouze jedna jediná nejtěžší ryba.

                Přátelská atmosféra a možnost naposledy změřit své umění v netradičně postaveném závodu pro nás byla dostatečným lákadlem. V pátek odpoledne nakládám věci a čekám na příjezd kolegy Pavla. Ten jak je jeho dobrým zvykem doráží s dvouhodinovým zpožděním. Na Dešnou dorážíme již za tmy.  Vládne pohodová atmosféra, potkáváme pár známých a tak je o čem povídat. K našemu štěstí jsme odpadli poměrně brzy…jak jsme se dozvěděli tak noc byla dlouhá a stála za to.

                V 8 hodin je losování. Všichni jistě znají tu nervozitu, kdy los je alfou a omegou úspěchu na závodech. Pavel měl poměrně šťastnou ruku, když nám nalosoval  12ctku, což bylo místo u hráze. Tradiční koloběh: stěhování, vybalování a příprava. Ryby se u nás ukazují. Připravujeme jemné montáže (nechali jsme se slyšet, že první ryba bude naše). V 10 hodin se ozval výstřel. Nad vodou se nese PTT!!! (per to tam!) 2 minuty, záběr, zásek a… cejn! (počítal se jen kapr). Okamžitě opět nahazuji. Stahuji i druhý pruty a chci ho poslat na místo, odkud přišel záběr. Nestihnu to. Další záběr. Tentokrát je to kapr. Během několika minut je v podběráku. Ve spěchu vytáčím místo rozhodčích mamku, telefon mi stávkuje. Snad na pátý pokus volám konečně správné číslo. Je to tam. Stihli jsme to jen tak tak, ale první ryba je naše! Oblíbená kombinace 12mm Expressky ananasu a 10mm popky nezklamala.

                Po této rybě měníme taktiku a vracíme se k lovu velkých kaprů. Rozjíždíme poměrně masivní krmnou kampaň. Ovšem množství záběrů, na které jsme zde zvyklý, nepřichází. Dalších devět hodin jsem bez záběru od kapra! Pavel je na tom o něco líp a díky“šprcmenovi“ (Spicemen)zachraňuje naší čest dvěma kapry kolem 10kg. Během první noci se laťka zastavila na necelých 14,5kg. To nás zatím nechává klidnými. Dešná hostí poměrně velké množství větších ryb. Druhý den připomíná pravé babí léto, sluníčko svítí, většina teamů jde do triček odvážnější se i „opalují“. Zkoušíme pop-upy do sloupce a je to trefa do černého. Spolu s method mixem rozjíždíme slušné množství záběrů. Velikost je do 12kg a tak jsme stále na mrtvém bodě. Opět se mi rozjíždí cívka nového Entohu,který mám na testování. Slabší tah, napovídá o nevalné velikosti soupeře. Dotahuji cívku a rybu celkem snadno zdolávám.  O to víc mě překvapí náhlý výpad, který mi narovnává ruce a prut má téměř vodorovnou polohu místo vertikální. Na poslední chvíli stíhám povolit cívku. Začíná první slušný souboj. Ryba má náhle slušnou váhu. Pokouším se jemným tahem rybu moc nepobláznit. Taktika vychází. Když se už vidím, jak se fotím se slušnou rybou tak jí ztratím. Chvíli je ticho. Povzdech. Nic jedeme dál. Tato ryba nás nakopla k ještě většímu úsilí. 

Největší naděje vkládáme do noci. Oba spíme tak hodinu, ryby jdou, pokud nemáme záběr do hodiny, přehazujeme montáže. Já zůstávám věrný malým expreskám, Pavel zas „šprcmenovi“ a „namazané škebli“. Přichází slušná bouřka a velmi silný vítr, který fouká na hráz. Lepší podmínky snad ani být nemůžou! Ryby jezdí jednu dobu každých dvacet minut, ale 13kg je strop, ať se ocitne pod háčkem malá cokoliv. Kolem páté ráno toho oba začínáme mít plné kecky. Konečně je to tady. Pavel má na prutu slušnou rybu. Snaží se rybu opatrně zdolávat. Kapr nijak nedivočí a jen obloukem míří k hrázy. Sypaná hráz slibuje kaprovi slušnou šanci zbavit se háčku. Pavel se trochu víc opírá do prutu a rybu stáčí. Ta boj vzdává a jen se malátně převaluje. Opět mění směr a tah povoluje. Opět nastává chvíle ticha. Vzápětí Pavel zahazuje prut a vyjmenuje snad všechna vulgární slova (zjišťuju, že jich asi moc neznám).

Je tu poslední ráno. Ryby nám i jako den předtím přestávají brát a tak lehce doháníme spánkový deficit. Zbývá hodina do konce závodu. Z hecu dávám pod háček G3 24mm, což je snad jediné boilí, na které se nám zde nepodařilo udělat záběr. O to větší je naše překvapení, když se po 15minutách rozjíždí cívka. Pokud čekáte vítěznou rybu, zklamu Vás. Ryba má odhadem kolem 10kg. Pavel jen kroutí hlavou, nastražuje Fanatiku Red. Má stejně jako já záběr chvíli po náhozu. Ryba má pouze 5kg. Za celé závody jsme měli záběry pouze na atraktivní boilí a na selektivní ani potah.  Je tu konec závodu. Balíme a jedeme na vyhlášení.

Vyhlašování proběhlo velmi úsměvně. Kromě naší první ryby a největší ryby (16,88kg) jsou vyhlašovány i další velmi netradiční ceny. Jmenovitě: Miss průser, největší dříč, největší pytlák (kluk s lískovým prutem, kusem vlasce chytil pod molem 5kg kapra), lovci nejblbější ryby revíru (jediný jeseter na této lokalitě byl během závodu uloven hned 3 teamy).

Nezbývá než poděkovat organizátoru za perfektně zorganizované závody (luxus v podobě dovezení oběda i večeře přímo na sektor jsem zažil poprvé) a snad příští rok nashledanou.

Za CT Mikbaits fans Poděbrady Ondřej Dušek

Komentář ke článku (0)

Sezona 2013

                Další rok utekl jako voda a my máme za sebou další ročník Extraligy přívlače. Letošní rok poznamenali i povodně. Voda a ryby se nestačili pořádně srovnat a před námi stál těžký úkol pokusit se rozhozené ryby přimět k záběru. Nutno dodat, že hned první kolo na Berounce opravdu stálo za to. Trochu Vás navnadím, letošní rok byl na rozdíl od loňského roku o dost úspěšnější, navíc náš team ještě pár, byť jen regionálních závodů čeká. Nebudeme však předbíhat a začneme hezky od začátku.

Složení teamu: Zůstali jsme věrni tradičnímu složení. Imaginární kapitánskou pásku nasadil opět Martin Svoboda. Na mě „zbyla“ role teamové dvojky. Náhradníky tam taktéž dělalo duo Pánků Honzi a Pavla.

Jarní příprava

                Loni jsem psal, že letošním cílem je pohárové umístěni v extralize. Tomu odpovídala i příprava, kterou jsme otevřeli pohárem Rachyně, o kterém naleznete na blogu také zprávu. V rychlosti k zrekapitulování: Martin se umístil na 3. místě, na mě zbyla až 14ctka.

Asi největší události pro nás však bylo MS, především pro to, že se konalo v České Republice!!! Martin opět plnil roli asistenta a já jsem velmi rád přijal možnost zúčastnit se MS jako rozhodčí. Myslím, že o MS nemá cenu se rozepisovat. Kdo chtěl,  přijel se podívat nebo si našel nějaký ten článek o něm. Video a fotky z MS najdete například na www.vydry.cz, či www.chytej.cz . Česká reprezentace se umístila na skvělém 2. místě!!! Pro mě a pro Martina to byly další cenné zkušenosti.

1.kolo extraligy- Berounka Křivoklát (6-7.7)

Jak jsem již zmínil v úvodu, Berounku poznamenali povodně a voda se v době konání závodu nestačila úplně srovnat. Chytali jsme za mírně vyššího stavu a především poměrně kalné vodě, což se podepsalo i na výsledcích. Jak je u nás dobrým zvykem, v sobotu ráno nastupoval Martin a první průměrný flek proměnil v 6, druhé místo bohužel patřilo ke třem nejhorším (závodní úsek byl podle (nejen) mě ne úplně ideálně rozložen a první a poslední dva „štonty“ byly opravdu nekonkurence schopné).  Martin si bohužel připsal první „zero“ po několika letech s umístěním 11 (další 2 závodníci byly rovněž bez ryby a výsledek se průměroval). Mě los vyšel o něco lépe a poměrně dobré místa jsem proměnil v dvojku a pětku.

Neděle probíhala ve stejném duchu. Rozdíl byl v tom, že na ranní „úsek smrti“ připadl mě a Martinovi zůstal lukrativnější odpolední závod. V obou kolem jsem chytil jednu rybu a přiznám se, že bych nikdy nevěřil, jakou radost mi dokáže udělat 130mm okounek v posledních 5 minutách závodu. V řeči čísel mi tyto dvě rybky vynesli umístění 6 a 8. Martin odpoledne průměrné místa proměnil na 5 8.

Celkový součet umístění 51 nám stačil na bramborovou medaili. Jasným vítězem kola se stal tým Nástrahy.cz(Krejča-Vlažný), na druhém místě Cidlina team (Čepelák-Čepelák) a bronz zbyl na Jirda team (Špáda- Šimota)

2. kolo Tichá Orlice – Choceň

2. Kolo slibovalo lepší vyhlídky. Tichou Orlici povodně tolik nepoznamenali, voda byla více méně v normálu a relativně čistá. Pro změnu jsme si užili opravdové tropy. V neděli se teplota ve stínu vyšplhala k 38°C ve stínu! Hlavní lovenou rybou zde byl okoun, vzácně tloušť.

Po několika letech jsem v sobotu ráno nastoupil já, abych si taky vyzkoušel lov na neznámé vodě. Sobota se chytala na pstruhovém úseku, kde se normálně nevláčí. Ovšem kdo čekal pstruhy, musel být zklamán, jejich úlovky se dali spočítat na prstech jedné ruky.

První kolo mi poměrně vyšlo, objevil jsem kouzlo woblerů na této vodě a jedním ze svých lepších výkonů jsem vykouzlil trojku. Druhé kolo bylo od prvního jako nebe a dudy. V prvním kole mi vlastní chybou spadly 2 ryby. V druhé kole 7(!!!), tento slabší výkon nestačil na lepší umístění než 8. Naštěstí Martin zachraňoval teamový výsledek parádní dvojkou a šestkou.

V neděli nastupoval ráno Martin, z důvodu horšího terénu . Na mě odpoledne čekal park (jako řidič jsem dostal právo si vybrat, navíc v parku jsem již v minulosti chytal). Martin předvedl famózní výkon a výsledky 1 a 2 nás výrazně posunuli k bedně. K zisku cenných kovů stačily dva průměrné výsledky. Předpoklad lovu pidi okounů ve velkém množství se ovšem nepotvrdili a hlavní lovenou rybou se stali jeseni.  Bohužel na tento fakt jsem zjistil až ke konci prvního kola a ztrátu nestihl dochytat. Výsledek 10 opravdu nebyl podle našich představ. Zdravě naštvaný, jsem kompletně změnil taktiku a zaměřil se právě na Jeseny. K mému štěstí jsem se jesenům trefil do chuti (červený korálek na 0000 rotačce) a s celkovým počtem osmy kusů této nádherné ryby, se mi podařilo napravit první kolo suveréni jedničkou.

Věděli jsme, že „placka“ je doma, ovšem nevěděli jsme jaká. Nakonec nám to přece jen vyšlo. První zlatá z extraligy byla doma! Na druhém místě se pak umístil Cidlina team ( Čepelák-Čepelák) a třetí skončil Mucho-Macho ( Vojáček-Navrátil).

3. kolo Dřevnice – Zlín

                Poslední třetí kolo slibovalo podle pořadatelů desítky ryb v „boďácích“. Letošní sezona byla pro pořadatele opravdu těžká a z důvodu velmi nízkého stavu vody byly nakonec ze 4 úseků chytatelné dva.  Opět jsme si užili sluníčka teplot kolem 35°C.

Vůbec poprvé jsme v této sezóně vyrazili na trénink. Důvod by jednoduchý, podle informací se na Dřevnici nachází několik úseků s množstvím parem. Parmy jsme sice viděli i v hojném počtu ovšem ulovit se nám v mělké vodě nepodařilo ani jednu.

                Opět jsme se vrátili do zajetých kolejí a vestu si v sobotu ráno oblékl Martin. První kolo mu vyšlo, kdy s celkovým počtem 42 ryb vychytal 3. Hlavní lovenou rybou byl tloušt, s velkým odstupem okoun, proudník a několik parem se také podívalo na břeh. V druhém kole si znovu vybral svou daň špatný los a Martin bohužel zopakoval výsledek Tomáše Krejči, který na tomto místě chytal před ním – 12. Na odpoledne byl slibován rybnatější úsek, ale většina závodníků tuto informaci brala s rezervou. Většina závodníků bojovala o každý milimetr, protože délka většiny tloušťů se pohybovala mezi 80-130mm (boduje se od 100mm).  37 ryb stačilo na konečnou šestku v prvním kole (nutno podotknout, že snad jen 3 závodníci neměli na svém úseku jez a samozřejmě jeden z nich připadl na mě). Druhé kolo bylo o hodně lepší, kdy se mi dařilo tak nějak selektovat bodky(ryby menší než 100mm) a pravidelně odchytávat ryby kolem 15cm. To nakonec vyneslo poměrně dobrou trojku.

                Neděle byla pro mě opravdová zkouška nervů. V sobotu jsme se dozvěděli, že celkově se dělíme o 2-3 místo s Jirda teamem a na záda nám dýchal domácí team Mucho- Macho. Opět jsme neměli štěstí na los, místo míst 9,3 budeme v neděli chytat na 10,4 což pro martina znamenalo téměř jistý jeden slabší výsledek. Ten to pojal stylem ,,nezachlastáš – nezachytáš“ a po dvou hodinách spánku se mu v neděli v 5:15 vstávalo opravdu špatně. Mě samozřejmě tekli nervy. Nějakým zázrakem se Martin na závodním úseku probral a výsledky 4,8 byly nad naše očekávání. Přesto jsem mu to ráno stále ještě neodpstil.

Výsledky poměrně zamíchali s pořadím. Celkově jsme byli druzí,ale Mucho-Macho na nás ztrácel pouhé 2 body, Jirda team poměrně ztratil, přesto nás mohl hravě předstihnout. Navíc jsme se zamotali do boje i o víkendovou bednu.

S těmito vyhlídkami jsem nastupoval k poslednímu závodu s vědomím, že z našich soupeřů mám asi nejhorší los. Martin již ráno zabrnkal na moje nervy, ovšem teď to byl přímo orchestr!  Chytání pod tlakem je moje partie a dvě dvojky byl výsledek zajišťující nám minimálně jednu bednu!

Konečné výsledky

                Zmíním jen první 3 teamy za kolo a celkově.  Nakonec se nám podařilo vybojovat 3 místo za víkend (kolo). Před námi, na 2.místě skončil Cidlina team (Čepelák-Čepelák),domácí  (Mucho- Macho) potvrdili znalost revíru vítězstvím.

                Celkově extraligu 2013 vyhrál Cidlina team (Čepelák-Čepelák),kteří v podstatě jeli stylem start-cíl a ani v jednom kole nechyběli na stupni vítězů. Nám se podařilo splnit předsevzetí  a celková dvojka je pro nás fantastický výsledek. Po těžkém boji třetí místo obsadil team Mucho-Macho (Vojáček-Navrátil).

 Celkové pořadí a výsledky i z ostatních kol jsou vyvěšeny na stránkách www.rybsvaz.cz oddělení spor.činosti a mládeže – LRU Přívlač – Termínový kalendář.

A co dál?

                Konec extraligy však neznamená konec závodům! Týden po extralize se konala “jarní “ část krajského přeboru, kde se Martin umístil celkově na pátém místě a na  mě zbyla desítka. Martin si ze závodu odnesl pohár za největší počet ryb. (v jednom kole jich chytil 89 a celkově něco málo přes 100). Já si odvážel zlomený prut a naražené koleno.

                V současnosti vrcholí přípravy na podzimní část, kterou má na starost právě náš team a bude se konat na Labi v Poděbradech. Pokud budete mít možnost, určitě se přijďte podívat. Jistě se bude na co dívat a možnost potkat se, se státním trenérem přívlače Jirkou Špádou jistě také není každý den.

Slovo na závěr

                Na závěr bych chtěl poděkovat všem co nás letos podporovali, především našim tolerantním přítelkyním a rodinám.

Komentář ke článku (1)

Představení série GEENERATION BLACK

V roce 2012 představila Daiwa poměrně hodně novinek. Mimo jiné se jednalo i o sérii prutů Generation Black. Původně se jednalo malou sérii  prutů určených pro UL, L(lehká) nebo ML(lehčí střední) přívlač . K letošnímu roku rozrostla na konečných 8 modů. Série Generation black má svůj charakteristický design, který modely velmi spolehlivě odlišuje od zbytku trhu. Jak již název napovídá, všechny pruty jsou postaveny na černých komponentech. Mezi další charakteristiky patří dělená duplonová rukojeť a ergonomické sedlo. Tyto komponent jsou u všech modelů stejné. Rozdílný je  je pouze blank a očka u jednotlivých modelů. Modely se neliší v jen délkách a gramážích, jak je tomu u běžné. Oproti většině konkurence je každý model postaven konkrétně pro určitý styl nebo techniku rybolovu. Ať už je to lov technikou  twitchingu, walk the dog, drop shot, lov z lodi, vertikální lov nebo castingový styl.

GENERATION BLACK – Small plugger D762RS

                Dnes bychom si představili nejjemnější prut z celé série, konkrétně model Small Plugger.

Základní technická specifika

• ·         Délka: 2,25m
• ·         Udávaná gramáž: 5-15g
• ·         Váha:128g
• ·         Počet oček:8
• ·         Blank: HVF carbon
• ·         Počet dílů: 2
• ·         Transportní délka 1,16m

První dojmy

                První čeho si na S-Pluggerovi všimnete je design. Tradiční, decentní a líbivý, stejně jako u celé série Generation Black. Se svými 128g působí na první potěžkání příjemně a lehce.  Ideální váha navijáku pro vyvážení prutu se pohybuje kolem 250g. Já osobně jsem osazoval pluggera navijáky velikosti 2500. Konkrétně to byly modely Theory, Caldia,afinity Q cystom a exist(3000). Ve spojení s těmito navijáky byl prut opravdu vyvážený, pěkně seděl v ruce, nijak se nepřevažoval, pohodlně se s ním nahazovalo a vodili nástrahy.

Jednotlivé komponenty pod drobnohledem

Blank – Série GB je postavena na blancích z HVF carbonu. Teorie říká, že blank by měl obsahovat méně priskyřice  a tím pádem být lehčí a rychlejší.  Podíl pryskyřice v blanku posoudit nedokážu. Ovšem chování blanku ano.  Z celé série GB je S-Plugger „nejpomalejší“, přesto se nenechte zmást. S-Plugger se řadí mezi středně rychlé až rychlejší pruty. Rozhodně nepůsobí na první dojem jako tyčka k rajčatům (což by se dalo např. říci o dalším prutu GB Shad Casteru ) a zároveň to není tzv. kravský ocas. Mě osobně akce prutu naprosto vyhovovala.  Řadí se někde na hranici mezi B-C. Prut má dostatek rezerv i pro opravdu velké ryby, přesto dost citlivý, aby pokryl spektrum nástrah odpovídající gramáži. Díky spoji (trnová spojka)V-Joint je akce plynulá bez jakýchkoliv změn v oblasti spoje. Náhozy na vzdálenost kolem 20m jsou opravdu přesné a strop prutu co se vzdálenosti týká, je někdo kolem 40-45m, což je na prut délky 2,25m poměrně dost.

Očka -  Prut je osazen 8 jednopatkovými očky Fuji SIC Alkonite. Průměr prvního naváděcího očka je 25mm a průměr koncového je 5mm. Jedná se o japonská poměrně kvalitní očka, používaná u většiny modelů vyšší střední třídy, kam spadá právě i S-Plugger. Jedná se o poměrně lehká a zároveň odolná očka, splňující požadavky běžného spotřebitele. Kromě váhy je jejich další přednosti odolnost proti prodírání pletenými šňůrami. Většinu roku jsem používal 0,04mm šňůru a očka nejeví žádné známky ppoškození.

Sedlo – Ergonomické sedlo Daiwa. Kombinace lesklého plastu v kombinaci s jemným EVA materiálem.  Sedlo je poměrně příjemné do ruky pro všechny tři styly držení (poměr prstů před/za sedlem 2:2 i 3:1/1:3). Zde mi trochu vadí lesklý povrch umělé hmoty, který působí lacině a je poměrně náchylná na poškození během přepravy. Druhá výtka, je opravdu subjektivní. Dle mého názoru by mohlo být sedlo namontováno obráceně (šroubením vzad). Jsem si jistý, že ti kdo jsou zvyklí mít prst na blanku, by to rozhodně ocenili.

Lak – Co se inženýrům nepovedlo na sedle, dohonili na laku. Matný černý lak je opravdová chlouba prutu. Neloupe se, nemění barvu, nejsou patrné nikde žádné bublinky, jednoduše se opravdu povedl.

Celkové hodnocení

Prut jsem měl k dispozici cca rok, což považuju za dobu opravdu dostačující, aby se projevily jakékoliv neduhy prutu. Prut si prošel všemi možnými podmínkami od vysokých teplot přes teploty pod bodem mrazu. Na navijáky jsem namotával jak monofil, tak šňůru a vláčel všemožné nástrahy, na jaké si vzpomenete. Lovil jsem s ním z lodi,belly boatu i ze břehu. Na háček jsem dostal velké spektrum ryb co se druhů i velikostí týká. A jak prut obstál?
                Až na pár oděrek velmi dobře. Prut je primárně určen k vláčeníí gumových nástrah menších velikostí (3-8cm) na hlavičkách do 8g max. 10g. S-Plugger plně koresponduje s výrobcem udávanými parametry ideální váhy nástrah. Osobně jsem si s prutem nejvíce užil belly boatový lov okounů a candátků na větších řekách a přehradách. Největší ulovenou rybou byl sumeček kolem 80cm, to však měl již prut co dělat. Další alternativní využití na pstruhových vodách. Ovšem k tomu, abyste si akci prutu opravdu užily, je nutné, aby pstruh měřil alespoň čtvrt metru.  Menší ryby prut zvládá také poměrně dobře, blank je citlivý a záběry jsou dobře cítit, přesto to prostě není ono. Poslední alternativou využití je lov bolenů s menšími plandavkami.  Bolení kolem 50cm jsou pro prut tím pravým ořechovým, kdy prut se dostává přibližně na 60-70% svých možností. Snad jedinou nástrahou, kterou na prutu opravdu neuvodíte, jsou wobblery. Jejich vedení je spíš trápením, protože prut postrádá dostatečnou tuhost.

Sečteno podtrženo za necelých 4500,- dostáváte velmi originální prut, který je perfektní k práci, pro kterou byl postaven – lov s menšími gumovými nástrahami + něco navíc -  menší plandavky. V tomto směru bude těžko hledat ve své kategorii konkurenci. Ovšem jakmile po něm budete chtít něco jiného (lov s woblery), bude odporovat a vy budete zklamaní.  K tomu, abych mohl říci, že prut je výborný by jeho cenovka musela začínat trojkou, takhle to je „pouze“ na velmi dobře.

K magickému datu 16. 6. nám zbývá více než měsíc. Přesto již teď spoustu z nás svrbí prsty. Tento „absťák“ lze řešit několika způsoby:

1.       Výlet na některou ze soukromek

2.       Porušováním rybářského řadu

3.       Nalezení zapomenuté vody

4.       Hraní tzv.“ Fish games“

V našem případě se jednalo o 3 variantu. Cca půl hektarová voda. Hlavní lovenou rybou měl být okoun, případně štika či náhodně sumeček americký.

Naše skóre? Za Cca 3 hodiny lovu 2 cejni, 6 karasů, 2 sumečkové, 1(!!!) okoun a bonusovou rybou byl kapr (záběr přišel na nahozený kaprový prut, pouze zdolávání proběhlo z B-boatu).

 Prostě den naruby.

Komentář ke článku (2)

Bylo časné ráno – první máj,

Ranní máj byl masařů čas,

Kormorána zval k masaření hlas,

Kde listnatý zaváněl háj.

Asi takto by se dal popsat první máj na poděbradském jezeru. Jsem si vědom, že mnoha “rybářům “se tento příspěvek nebude líbit, ovšem jak zní staré známé přísloví: „ pro pravdu se člověk zlobí“. Mým prvním cílem je poukázat jednak na neetičnost (velmi slušně řečeno)některých rybářů a na podcenění situace rybářskou stráží. Moje slova možná budou pouhými výkřiky do tmy, přesto rád přidám další slzičku do řeky, která snad jednou protrhne hráz nesmyslnosti rybářského řádu a chování českých rybářů. A v druhé řadě Vás snad i trochu pobavit.

Teď však již k samotnému zahájení. Trochu by se dalo přirovnat k přípravě velkého koncertu. Několik málo rybářů dorazilo na břehy již o den dříve, aby si zabrali své TOP fleky. Nebo jako jeden můj známý, již 3 dny krmily svá místa. Když jsem kolem půlnoci obcházel jezero (na rozdíl od těchto fanatiků jsem dal přednost posezení s přáteli u piva) potkal jsem na úseku dlouhém cca 300m  3 bivaky a asi 5 rybářů připravujících za svitu čelovky své pruty.
               Ráno jsem odmítl vstávat ve 4 hodiny, ovšem podle slov některých rybářů bylo jezero už ve 3 hodiny ráno prakticky plně obsazené. Rybáři se často na místech dlouho neohřáli. Důvod? Troufnu si odhadnout, že ¾  rybářů si přijeli jen pro toho jednoho kapra. A díky bohatému zarybnění se na místě nezdrželi déle jak hodinu. Rybáři se tak na místech točili rychleji než pulitry v hospodě při fotbale. Na přiložených fotkách je vidět nejmenší z několika parkovišť. Obě fotky byly pořízeny cca hodinu po sobě a jak je vidět, skoro žádné auto na fotce není 2x. Rybáři tak připomínali spíše tisícihlavé hejno kormoránů.

Další perličkou bylo porušování řádu. O chování k rybám bych snad psát ani neměl. K jejich štěstí je kolem většiny revíru měkká tráva a smůlu měli ryby ulovené na plážích, které se neubytovali v igelitkách, vraceli se do vody s pořádným písečným zábalem. K smíchu mi přišlo chování rybářské stráže. Potkal jsem jí hned 2x, ovšem nezkontrolovala ani jednoho rybáře???. Opravdovou perličkou dne, pro mě však byly dva masaři. Číslo SPZtky jejich dvou babet jsem si dokonce i zapamatoval. Projeli kolem mě za hodinu dokonce 4x(na ryby, s rybou, na ryby, s rybou). Večer jsem se ptal kolegy, který na jezeru strávil celý den (ryby pouštěl) kolikrát ho potkal. Jeho sdělení, bylo, že si odvezl minimálně 4 kapry. Tomu říkám nervy ze železa! Na dotaz, zda byl kontrolován, odpověděl, že nikoli.

Sečteno podtrženo, za účast rybářů na jezeru za jeden den by se nemusel stydět ani průměrný koncert rockové kapaly. Každoročně tento trend trvá cca první dva týdny, poté má klesající tendenci, ovšem podle skromných odhadů za tyto první dva týdny zmizí cca 1/3 celkového množství nasazených ryb. No, tomu říkám systém nasaď a vychytej. Další otázkou je, proč rybářská stráž rybáře nekontrolovala a znemožnila jim tak další masaření?

Dotaz na závěr: přijde Vám toto počínání normální?

P. S. Nikomu nezakazuju brát si rybu domů! Sám toho vánočního kapra také odnesu, případně pokud rodina dostane chuť. Limit stanovený MO Poděbrady (60ks/povolenka) vidím jako krok správným směrem. Ovšem pokud si dotyčný rádoby rybář jde již pro 3 povolenku s tím, že polovinu ryb ani nezapsal, zůstává mi rozum stát.

Komentář ke článku (6)