Kontakt

Místo pro Vaše kontaktní údaje.

Závody na dirkách - Pilský rybník 2011

Zima. Jak já tohle období nemám rád. Krajina se zahalí do bílého hávu a my rybáři můžeme jen smutně dívat na své naleštěné nádobíčko. Pro nás blázny, kteří bez rybařiny nemůžeme být je tu možnost lovu na dirkách na některém soukromém revíru. Pro ty, kteří mají navíc i soutěžního ducha se pořádají i závody v lovu na dirkách.

5. 2.2012 se jeden takový uskutečnil na rybníku Pilský v Bohdanči u Zruče nad Sázavou. Závody se konaly až na druhý pokus, protože první zmařila obleva. Bohužel i v den závodů byli teploty nad nulou, přesto se povedlo závody uspořádat. Naše výprava se skládala z Honzi Šimona, Pavla Pánka a já jsem měl být původně jen fotograf, ale nakonec jsem chytal.

Nyní už k samotnému závodu. I přes nepřízeň počasí se sešlo 34 závodníků. Pořadatelé vzhledem k počasí zkrátili závody jen na dva poločasy. Rybám se moc nechtělo a braly hodně opatrně.  Nakonec se ulovilo 42 duháků a 2 siveni.

Výsledky závodů:

1.       Šimon Jan

2.       Faček

3.       Hanzl Josef

4.       Brokl

5.       Lamač

6.       Dušek Ondřej

7.       Červinský

8.        Pánek Pavel

9.       Páral

10.   Hanzl Lukáš

Organizátoři i správci rybníka byli velmi ochotní a dovoli nám zachytat si na rybníce i po závodě. Toho většina závodníků využila a ani my jsme nebyli výjimkou.  Jak už to bývá, po závodě se ryby rozežrali. Zákon schválnosti zafungoval stoprocentně a poté co jsem nasadil bílého twistřika jsem začal všechny s přehledem přechytávat. 

Co říci závěrem? Možná Vás budou zajímat ceny. Hlavní cena nebyl prut nebo naviják, ale divočák. O co větší radost jsem měl, že honza vyhrál, o to míň jsem se těšil na cestu domů, která stála opravdu za to. :P.

Přeji mnoho úlovků v novém roce.

Ondřej Dušek

Průměrná známka: žádná

Komentář ke článku (0)

V zajetí zimy




Je lednový, páteční večer. Rybář sedí s hlavou podepřenou u svého počítače a pročítá rybářský server. Listuje mezi již přečtenými časopisy, vzpomíná na zážitky z minulé sezóny a těší se na novou. Nejraději by  byl u vody, ale neustále se vymlouvá na počasí a malou aktivitu ryb. Nějak takhle tráví zimu většina rybářů.  Jejich myšlenky jsou pochopitelné, ale ne zcela pravdivé. Ryby nejsou tak aktivní jako v létě, ovšem najdou se i místa, kde si můžeme i v těchto měsících skvěle zachytat a nejsou to počítačové hry ani akvária.

Kde ryby hledat

Bylo napsáno již nespočet článků o tom, kde hledat ryby v zimním období. Ovšem snad ani v jediném se neobjevily městské úseky řek. Právě v těchto úsecích se nachází zatím téměř neobjevená „žíla“ na zimní zážitky. Dobrá „městská místa“ lze snadno poznat na první pohled i bez nutnosti mapování dna nebo znalosti revíru. Jedná se o přístavy či kotviště (ty se nachází snad v každém větším městě, kterým protéká nějaká řeka). Dalšími a řekl bych ještě nadějnějšími místy, jsou místa, kam chodí lidé krmit kachny, labutě a ostatní vodní ptactvo. Často to mohu být i poměrně mělká místa.  A proč se zde ryby vyskytují i v zimních měsících? Důvod je jednoduchý. Stálý přísun potravy. Lidé nahází do vody spoustu pečiva a to které nesežerou kačeny, klesá ke dnu. Ryby tato místa vyhledávají, protože pro ně znamenají nekonečnou zásobárnu potravy. Navíc výdaj energie na jeho získání je prakticky nulový.

Jaké ryby zde hledat

 Nejčastěji se v těchto úsecích vyskytuje bílá ryba. Především Cejni Velcí se zde dostávají svému jménu a dosahují opravdu kapitálních rozměrů. Ryby kolem 3kg nejsou žádnou výjimkou. Mezi další patří především plotice, Cejnek Malý, všechny druhy jelců a třešničkou na dortu jsou boleni menších velikostí. Na konci zimy se mohou objevit i kapři.

Vybavení

Na otázku co si na takové chytání vzít k vodě není snadné odpovědět.  Popíšu tedy vybavení, na které chytám já. Neberte to prosím jako fakt, protože co vyhovuje mě, nemusí vyhovovat jiným. 

Mé vybavení se vždy (!!!) skládá pouze z jediného prutu, plavečkového podběráku a malou taškou s bižutérií a krmením. 

Vybavení

 Více méně jakýkoliv jemnější prut co doma najdeme. Teleskopy mají výhodu větších oček, dělené zas lepší akci. Vše co dál potřebujeme je vlastně jen povinná výbava. Nic víc nepotřebujeme a myslím si, že nikomu se nechce tahat k vodě spoustu krámů.

 Snad jediné na co bych upozornil je podložka pod ryby. Jsem zastánce názoru, že nejen kapři si zaslouží její „pohodlí“. Velmi často chytáme na betonových, kamenných nebo sypaných březích, a proto jakýkoliv pád ryby jí může způsobit vážná zranění. Není potřeba ani příliš velká a tato investice rozhodně není tak vysoká a stojí za to!

Montáž-v jednoduchosti je síla

V zimním období se snažím veškeré montáže maximálně zjednodušit. Připravit doma v teple složitou montáž je jednoduché, ale zkuste po hodině či dvou navázat malý háček na jemný vlasec. U lovu na plavanou používám kmenový vlasec o průměru od 0,12mm do,16mm návazec pak o stupeň slabší tedy 0,10mm -0,14mm. Návazce si vždy připravím doma a u vody v případě utržení jen pomocí smyčky navléknu nový.

Nástrahy a návnady

Spousta rybářů se ptá: čím mám vnadit, v jakém množství a co na háček?  Bohužel nepotěším všechny výrobce krmných směsí. Jediné krmení, které používám je obyčejná strouhanka. Má to hned několik důvodů. Ten nejdůležitější je, že lidé chodí krmit vodní ptáky právě pečivem a ryby jsou tak na toto krmení zvyklé. Tím dalším je snadná příprava. Do mističky si odsypu množství, které spotřebuji a jen smíchám s vodou.  Na dvou až tříhodinový lov si vystačím s max. 0,5kg.Krmítkové směsi používám jen v případě, pokud potřebuji, aby koule byly opravdu pevné v případě silnějšího proudu nebo větší hloubky.

Co se nástrah týká ani zde neexperimentuji a držím se starých a osvědčených nástrah. Tím jsou čerstvé rohlíky (podle mě v těchto úsecích bezkonkurenční nástraha) a na druhém místě jsou červy.

Co může (ne)příjemně překvapit?

Jaká úskalí nás mohou při tomto rybolovu překvapit? Kromě toho, že nám bude zima, může být u vody „zima“ i našim prutům, konkrétně jejich očkům. Problém se zamrzáním oček alespoň částečně řeší namaštění vlasce, či glycerin. Dalším, a pro mě osobně daleko horším problémem jsou právě ostatní lidé. Naše místa jsou přímo vyhledávána lidmi(především důchodového věku), kteří chodí krmit labutě (a nám ryby).  Věřte mi, když říkám, že někteří lidé dokážou být opravdu vlezlý. Chvíli se to dá vydržet, ale po dvou, třech hodinách vaše nervy začínají pracovat. Vím o čem mluvím a to jsem velmi klidné povahy!

 

Závěr

A co říci závěrem? Doufám, že jsem svým povídáním, alespoň několik z vás přiměl vyzkoušet zimní rybaření a třeba tak i zpříjemnil zimní čekání. Zimní rybolov je velmi náročný, ale má své osobité kouzlo, kterému jsem i já podlehl. Díky těmto několika málo místům, kde si mohu v pohodě zarybařit a netrávím zimní odpoledne doma u počítače, ale u vody.

S přáním úspěšné sezóny

Ondřej Dušek

 

Průměrná známka: 2,00

Komentář ke článku (0)

Anketa:Chodíte v zimě na ryby
A) ano, za každého počasí 50%
B) ano, pokud je mírná zima a relativně "teplo" 50%
C) 1-2x vyrazím 0%
D) ne 0%
Hlasovalo 4 čtenářů.

I. Asuán Junior Cup + Dešná

Termín 12-14.8 bylo přibližně pro třicítku kluků ve věku 15-20 let asi nejdůležitější datum z celého roku. Na nádrži Asuán nedaleko Moravských Budějovic se konal historicky první kaprařský závod mládeže pod názvem Asuán junior cup I. Náš team ve složení Ondřej Dušek a Pavel Rychlík na něm samozřejmě nemohl chybět.

Je úterý šest hodin ráno budík mě nekompromisně nutí z postele. Výjimečně se nenechám moc přemlouvat a rychle balím poslední věci. Pavel přijíždí až kolem deváté a po hodině skládání věcí do auta. Zezadu auto vypadá jako správný sporťák, naopak přední část je jako na heveru. Upřímně je mi mého auta líto, ale bude muset těch 160km vydržet. Cesta proběhla bez problémů a v odpoledních hodinách již stojíme na břehu jezera. V rychlosti zaplatíme povolenky, naložíme věci na kárky (vjezd vozidel až na místa je zakázán) a jedem na vybrané místo.

Část I. -Dešná

Tradiční vybalování, do vody letí jen jeden prut, aby měla dušička pokoj. Místo bivaků, připravujeme vše ostatní, což byla velká chyba, protože z čista jasna začíná průtrž a během 10minut máme vše promočené. Pěkný začátek. Nadáváme vlastní hlouposti a napravujeme chybu. Večer je konečně vše hotové, ryby berou, první kapr přes 10kg je venku. Krmíme method mixem a používáme jemné montáže, abychom je co nejvíc vyladili. Bohužel Pavlovi padá snad osm ryb za sebou a já postupně jakoukoliv rybu nad 12kg taky. Přesto ve 4 ráno musím vytáhnout pruty. Kapři 5-8kg mě nenechají ani vlézt do spacáku.

Další den se ochlazuje a zvedá se vítr. Záběrů postupně ubývá, ale aspoň se vyspíme před odjezdem na závody. V noci mě budí jen jediný záběr, který ovšem stojí za to. Po parádním souboji vytahuji jednoho z údajně dvou jeseterů, kteří jsou na této vodě.

Je čtvrtek ráno a nám začínají smolné 4 dny, ale to ještě netušíme. Při jednom ze záběrů se mi trhá řetízek u jednoho ze swingrů a ten letí do vody. Půl hodiny ho po pás ve studené vodě hledám, ale marně. Po obědě začínáme balit a mě začíná být nevolno a bolet hlava. Při cestě na Asuán se zastavujeme na teplé jídlo. Bolest hlavy se zhoršuje, postupně pomalu kolabuji nad pizzou a vypadá to, že na závody vůbec nepojedeme. Pouští se do mě zimice. V bundě a v teplých kalhotách musím v restauraci, kde je asi 30 stupňů vypadat vážně zajímavě. Pavel mě musí podpírat, abychom vůbec došli k autu. Oběma se nám honí hlavou, že se závody, na které jsme se půl roku připravovali, je konec. Pavel nemá řidičák a já nejsem schopný řídit. Nevíme co dál. Auto narvané věcmi tady nemůžeme nechat, ale nemůžeme s ním ani odjet. Volám domů. Chtějí pro nás přijet a odvést nás i auto domů. To mě nakopne, odmítám, přece to teď nevzdáme?!


 

Část II. – Asuán

Startuji auto, Pavel protestuje, ale má smůlu. Moje ego a odhodlání jsou až moc velké. Kolem deváté večerní přijíždíme na Asuán. Ostatní týmy již dorazili a kluci už jsou správně „nadržení“ na závod a my vypadáme jako spráskaní psi. V rychlosti se registrujeme, přivítáme se a jdeme spát.

                Rozlámaní se probouzíme kolem šesté ráno. Mě je o něco lépe a nálada se zlepšuje. V sedm hodin je losovaní. První je pořadí, to losuji já a vytahuji číslo jedna. „Štont“ bude losovat Pavel, protože já losuji v extralize v přívlači. Oba doufáme v místo co nejblíže hráze. Pavel vytahuje číslo 11. Jsme zklamaní. Místo téměř vprostřed rybníka nedávalo moc šancí na dobrý výsledek. Nehodláme se vzdát jen tak bez boje, když už jsme to zvládli až sem! Stěhujeme se na místo a vše připravujeme. Druhý břeh, u kterého se ryby nejvíc vyskytují je vzdálen asi 80metrů a přesně v uprostřed máme spadlý strom. Víme, že je potřeba házet přímo do břehu a tak nevíme, jestli je strom přínos nebo naopak komplikace.

Je přesně deset hodin dopoledne. Ozývá se startovní výstřel. Nahazujeme pruty.(zatím k druhému břehu putují jen 3 pruty a jeden na koryto) Oba na ukazováčky dáváme náplasti (ochrana prstů před šňůrou) 4,5lb Emblem má svou premiéru. Dvacet koulí methodmixu je otázka několika minut, poté několik raket pelet a asi 5kg kukuřice. Po cca hodině máme nakrmeno. Dvacet minut poté se ozývá první ryba. Chvilka napětí a první ryba lehce přes 4 kg je na břehu. Máme radost, zdá se, že vše funguje. Já přežívám na ibalginu,ale jsem díky němu schopný tak nějak fungovat. Do večera máme tři další záběry, ale jeden zásek do prázdna, já jsem zasekl rybu, která si to po 15minutách převalování v korytu namířila na hráz a já nebyl schopný jí jakkoliv ani zpomalit a třetí nám padá těsně před podběrákem. Dostáváme první průběžné výsledky. Jediná ryba nám stačí na průběžné 8 místo, zbylých jedenáct teamů za námi je bez ryby.

Noc z pátku na sobotu se nám stala osudnou, což jsme ještě vůbec netušili. Naprosto jsme vynechali krmení s myšlenkou, že kapři se nekrmí ve velkém, rozčarování přišlo už v jednu ráno, kdy sousední team Adra vytáhnul 5 ryb během jedné hodiny. Naše trápení pokračuje, přesto, že jsme k ránu vytáhli dvě menší bodované ryby, z průběžných výsledků se dozvídáme, že několik teamů díky krmení nachytali přes noc i 60kg a my jsme devátí. Můj stav se rapidně zhoršuje a já musím parťáka nechat na místě a sám a vyrážím do nemocnice. Po cca 5 hodinách se vracím i s antibiotiky, ale s tím, že závod můžu dochytat. Pavel vytáhnul jednu bodovanou rybu a větší ryba u spadla před podběrákem. Rychle dokrmujeme a vzápětí dostáváme záběry. Já se asi na hodinu stávám největší atrakcí, poté co hodinu vodím kapra. Ten se prostě nechce vzdát. Pavel mezitím vytahuje dva kapry a třetí mu spadnul. Nestíhá nahazovat a já stále bojuji s neznámou rybou. Po hodině mám kapra konečně v podběráku. Váha ukazuje „jen“ 11,70kg. Nějak během boje zhubl. Přibližně v polovině závodů chytám druhý dech a snažím se naše zaváhání dohnat. Bohužel přes den ryby moc nespolupracují, a když už přijde záběr, tak ryba spadne. Věříme, že v noci budeme úspěšnější. Večer konečně přichází záběry, snažíme se dokrmovat, pravidelně přehazujeme, ale na Pavlovi je znát, že toho taky moc nenaspal a spánkový deficit se projevuje i na mě. Do 2 do rána s tím bojujeme, pak už to nejde.

 Je neděle. Já spím asi do šesti. Probouzí mě až jízda. Vybíhám z bivaku. Pavel spí u prutů, přesto ho záběr neprobouzí (což nebývá zvykem) skáču přes něj a sekám rybu. Vzápětí mi dochází, jak vše mohlo skončit, kdyby se Pavel probral zrovna ve chvíli, kdy měl mojí nohu před obličejem. Poleje mě studený pot. Ryba roztáčí brzdu a tak se soustředím na boj. Ryby nám najely. Krmíme každé dvě hodiny. Jsme jediní kolem nás, kdo pravidelně tahá ryby. Postupně doháníme Adráky, kteří sedí vedle nás, na rozdíl něco kolem 18kg. Průběžné výsledky už nebudou, přesto víme, že u hráze už mají některé teami i přes 150kg, bojujeme tedy jen s Adráky vedle nás. Stejně jako celý závod i dnes se trápíme s vázkami. Utrhali jsme snad 100m šokovky, a jsme tak o 2kg olova lehčí.L Přesto se nám daří pravidelně zdolávat ryby. Doufáme, že se posuneme z průběžného desátého místa výš. Klukům na 19 se dnes poprvé rozjíždí pruty a během posledních 20 hodin se ze spodu tabulky nakonec dostávají na čtvrtou příčku. My dál bojujeme o každé kilo. Pavlovi padají dvě ryby po sobě. Hodinu před koncem zdolávám poslední rybu něco přes 4kg.

Ve dvanáct hodin zazní signál. Je konec. Konečně si můžeme alespoň na chvíli oddechnout a padáme únavou na lehátka. Ve dvě hodiny je vyhlášení, naše snažení nám stačilo na konečné osmé místo. Víme, že jsme na prutech měli minimálně páté, ale začátečnická daň a hlavně smůla, která nás už od středy provázela, nám nedovolili lepší umístění. Přesto jsme spokojení. Závod byl naprosto skvěle zorganizován a já tímto za náš team ještě jednou děkuji organizátorům a vůbec všem, kteří se na organizaci závodů podíleli. Závod proběhl v přátelském duchu a v pohodové náladě.

Za CT Daiwa

Ondřej Dušek

 

Průměrná známka: 2,50

Komentář ke článku (0)

Tournament AKN

AKN, již legenda mezi kaprovými pruty. Téměř patnáctiletá tradice těchto prutů přispěla k vývoji něčeho výjimečného.  Pruty Tournament AKN se staly černým koněm značky Daiwa.

První dojmy

Pokud jsem napsal černým koněm, myslím to doslova.  Všechny komponenty – včetně sedla a oček jsou laděny do matně černé hávu. Prut tak již na první pohled působí noblesně a velmi elegantně. Pokud do sedla umístíte naviják v podobných barvách, dostáváte „ďábelskou kombinaci“, která zaujme hned na první pohled.

Vlastnosti

Kromě povedeného designu, první čeho si všimneme, jsou očka.  Kromě nápisu FUJI a černé barvy zaujme i tvar, který je speciálně koncipován pro daleké náhozy a s tím spojené menší tření.  Další součástí je sedlo. První co mně osobně velmi překvapilo, je jeho štíhlost.  Perfektně sedne do ruky, nejsou zde žádné zbytečnosti a stejně jako všechny komponenty nese nápis FUJI. K laku snad nemusím psát ani popis. Samozřejmě kvalitní, matný a líbivý.

Testování

Nahazování

K dispozici jsem měl modely v délce 3,6m a testovací křivkou 2,75lb a 3lb. U modelu 2,75 lb se mi jako nejvhodnější jevily zátěže cca 70-85g. U „třílibrovky“ to podle mého byly zátěže 80-100g. Samozřejmě prutům jsem naložil i těžší zátěže, které s zvládly, ale délka náhozů se spíše zkracovala stejně tak i přesnost. Nejdelší hody se pohybovaly kolem 110 metrů, ale zde byla chyba v mojí technice hodu. Zkušenějšímu kamarádovi se dařili hody až k hranici 130m. Při nahazování jsem používal naviják Windcast Z LD 5000 s vlascem o průměru 0,25mm. Pro nahazování na velkou vzdálenost se více osvědčil 3lb model, do kterého jsem se opravdu nebál opřít naplno.

Hodnocení

Řada prutů Tournament AKN je první řada kaprových prutů, kde jsem poznal evidentní rozdíl mezi 2,75lb a 3lb. 

Model 2,75lb má měkčí špičku, která eliminuje vyříznutí kaprů a u větších kusů má dostatek rezerv. Z tohoto prutu se mi vyřízlo minimum ryb, oproti tomu nahazování na velké vzdálenosti nebylo to pravé ořechové, což se rozhodně nedalo říci o přesnosti.

                Tvrdší verze (3lb) je prut bez kompromisů. Ať už vyvážíte nebo nahazujete, tento prut nemá hranice.  Jestliže se zaměřujete na větší ryby, je tento prut to pravé. Pro menší ryby prut postrádá dostatek citlivosti a ryby okolo 50cm si na něm opravdu moc nevychutnáte. Ovšem jakmile se ručička vah přehoupne cca přes 7kg vynikají skutečné kvality tohoto prutu a otěže zdolávání jsou jen ve Vašich rukou.  

Statistiky

Pruty jsem měl k testování cca půl roku a vedl si statistiky (váha, délka, model).  Především kvůli nedostatku času statistika nebyla tak bohatá. V řeči čísel to znamenalo:  2,75lb – 41 kaprů o průměrné váze cca  5,5kg, nejtěžší ryba  12,5kg. 3lb – 32 kaprů o průměrné váze cca 6kg nejtěžší ryba 14kg.

Věta na závěr: Tournament AKN spousta možností, ale vždy nezapomenutelný zážitek!

 

 

Průměrná známka: 2,43

Morethan Branzino AGS 87 M

Série Morethan. Technický skvost  Daiwy. Pro letošní rok se série rozrostla o několik nových modelů. Série Morethan je výjimečná i tím, že každý prut je postaven cíleně k určitému stylu nebo technice rybolovu. Tomu jsou přizpůsobeny i jeho vlastnosti. Tentokrát se zblízka podíváme na model AGS 87 ML

Testování

Prut jsem měl k dispozici téměř dva roky. Důvod tak dlouhého testování je jednoduchý, odhalit jakékoliv slabiny výjimečného prutu. Při předávání prutu na centrále jsem byl velmi důrazně upozorněn, abych si dával pozor a s prutem nepraštil o nějakou hranku. Samozřejmě bych to nebyl já, abych na něj pro jistotu hned během první vycházky dvakrát nešlápl. Nemusím snad ani psát, že mi opravdu zatrnulo, když jsem zjistil, že prut v hodnotě téměř dvaceti tisíc se mi ocitl pod podrážkou na kamenitém břehu. Překvapivě prut vše vydržel a během dalšího testování spolupracoval fantasticky.

Praktické vlastnosti

Vzhledem k udávané gramáži se jedná o ideální prut pro běžně používané nástrahy. Tedy woblery velikosti 5-12cm, hlavičky 5-15g, plandavky 15-30g,rotačky velikostí 1-4. Z rybího spektra prut vyzkoušel opravdu vše. Od okounů, tloušťů, přes štiky, candáty až po menší sumce a sem tam i něco navíc.

Nahazování

Prut je bezpochyby technický skvost. Teorie je jedna věc a praxe druhá. Z praktického pohledu prut hází cca o 10% (2-6m) dál než pruty srovnatelných parametrů. Přesností nijak nepřevyšuje srovnatelné modely (většina prutů této cenové hladiny hází opravdu velmi přesně a rozdíly jsou v řádech centimetrů).

Zdolávání

Zde chválou opravdu šetřit nebudu. Během testování mi spadlo minimum ryb.  V tomto směru je Morethan univerzální prut. Okouny a tlouště bez problémů zvládne špička prutu. U štik a candátů pracuje horní díl prutu a v případě sumců či velkých štik je prut ochotný zapojit i spodní část prutu, který ukrývá velké rezervy. (Na výstavě Moderní rybář jsme se pokoušeli prut zlomit (přiznám se, že tohoto testu jsem se zúčastňoval nerad), ale prut při dodržení optimální křivky vydržel. Podařilo se nám dostat se až na hranice možností prutu. To ovšem vyžadovalo tolik síly asi jako zdolávání dvoumetrového sumce, se sumcařským vybavením a pletenku s nosností 50 a více Kg, (což na prut asi nikdo dávat nebude). Největší rybu jakou se mi během testování podařilo vytáhnout, byl sumec 107 cm a během tohoto souboje se prut lehce zapotil, ale vše zvládl.

Technické vlastnosti

Rukojeť/sedlo

Velmi příjemně se drží.  Ideální délka (rukojeť není příliš krátká na nahazování, ani příliš dlouhá aby se pletla při vedení nástrah) umožňující pohodlné nahazování i vedení nástrah. Sedlo s dolním šroubením má CLICK systém, který zabraňuje samovolnému povolování. Připomínku bych měl k materiálu. Plastové sedlo si prut opravdu nezaslouží, bez ohledu na jeho opravdu výborné řešení a zpracování. Osobně by se mi více líbilo fosilní dřevo případně kov. Také místo EVY na rukojeti bych ocenil korek. Tyto připomínky jsou však ryze subjektivní!

Blank

Poměrně rychlý blank, který se však v oblasti citlivosti pohybuje na absolutní špičce. Ve spojení se šňůrou cítíte i sebe menší nerovnost na dně. Tomu velmi napomáhá technologie X-torque což je zjednodušeně řečeno speciální karbonový materiál zlepšující nahazující vlastnosti a citlivost prutu.

 

Očka

AGS karbonová očka. Jedna z technologií, na kterou je Daiwa náležitě pyšná. Proč? Rám těchto oček je z prakticky stejného uhlíku, jako je blank prutu. Díky tomu jsou tyto očka jedna z nejlehčích na trhu, což se výrazně projeví na vyváženosti i akci prutu. Zároveň podle techniků redukuje vibrace, což by mělo prodloužit nához. Vibrace posoudit opravdu nedokážu, délku náhozů však ano. Ta se pohybuje, jak jsem již zmiňoval o cca 10% dále než u podobných modelů.

Závěr

Jak celé moje povídání shrnout?  Celá série prutů Morethan jsou výjimečné pruty, po technické stránce téměř (vždy je co zlepšovat) dovedené k dokonalosti. Běžný vláčkař je možná neuvidí na první pohled a proto tyto pruty nebudou sedět každému (nejen z pohledu ceny). Přesto ten kdo si vybere vhodný model pro jeho styl rybolovu, ho již nedá z ruky (sám jsem se o tom přesvědčil a velmi nerad ho vracel). Jednou větou: Morethan je jako Maserati , není levné, ale luxusní a výjimečné! (Porsche a Mercedes má dnes již každý pepík J)

                                                                                                                                                                                    

 

Průměrná známka: 1,67