Závody RCCC patří k jedněm z prestižnějších závodů u nás. Je to velmi specifický závod, kde nevyhrajete žádné peníze a pohár dostanete i poslední závodník. Další jedinečnou vlastností toho závodu je, že se nejedná o klasický závod teamů (dvojic/trojic), ale pouze jednotlivců! Hlavní myšlenkami závodu je podpora mladých rybářů, lov v „klasickém“ stylu kapraření ze břehu a především přátelství. Letošního ročníku se v barvách Daiwy účastnila i moje maličkost. Nebyl bych to já, abych se opět nesmazatelně nezapsal do historie tohoto závodu, ale vše pěkně popořádku.

Středa

               Je 6:15 ráno, ač nerad, zamačkávám budík. Tradiční ranní procedury zvládám ještě v polospánku. Postupně balím všechno potřebné i nepotřebné a kolem druhé odpolední konečně vyrážím směr Kemp Brodský. Jako vždy musím mít něco extra a tak kromě kapráků s sebou vezu i vláčák. Na „Broďáku se údajně vyskytují i velké štiky, tak proč toho nevyužít.

Cesta probíhá jako každá jiná, přece jen pár tisíc kilometrů jsem na závody už najezdil. To ještě netuším, že bude hodně výjimečná. Nikam nespěchám, mám dost času. Ze stereotypu mě vytrhne až kaskadérský úhybný manévr „karavanisty“ jedoucího přede mnou. Jediné co postřehnu je odbočující auto pár metrů ode mě. Instinktivně sešlapuji brzdu. Gumy hvízdají. Je Pozdě! Silný náraz mě na moment naprosto ochromí. Nějakým zázrakem jsem vyvázl prakticky bez zranění a řidič odbočujícího vozidla naštěstí také. Začíná šetření nehody, již za účasti policie. Mé auto je na odpis. Z úvah o všem možném i nemožném mě náhle vytrhává hlas. „Ahoj, nejedeš náhodou na RCCC?“ „Ano, jel jsem, proč?“,, také na něj jedu, pokud ti nic není, tak to tady dořeš, já zatím přeházím věci a můžu tě odvést“. Štěstí v neštěstí, zamnou jel kolega, který měl stejnou cestu.

Do kempu dorážíme ve večerních hodinách. Pár závodníků již sedí v místní hospůdce. Přátelské přivítání, nahlášení u pořadatelů a ihned jdu k výčepu. Potřebuju panáka! Postupem večera se kluci dozvědí o mé nehodě a vydatně se mě snaží podpořit dalšími sklenkami.

Čtvrtek

Kolem druhé ranní odpadávám. K ránu poprvé v životě nedokážu udržet obsah svého žaludku tam, kde má být. Jsem na dně a to závod ani nezačal. Opět jsem měl i trochu štěstí, protože s Jirkou si vylosujeme místa kousek od sebe a nemusíme tak přebírat věci. Ve dvě hodiny odpoledne závod začíná. Z posledních sil nahazuji pruty, stavím bivak a uklízím věci. Na krmení už nemám sílu. Upadám do mrtvolného spánku.  Probouzím se až večer. Žaludek mám stále jako na vodě, navíc mi dochází, že za posledních cca 30 hodin jsem nic nejedl. Horko těžko do sebe dostanu kousek suchého chleba. Chvíli se pokouším i krmit, ale spomba dopadá v příliš velkém kruhu. Nakonec to vzdávám a opět usínám.

Pátek

               Budím se kolem 5 ráno. Již trochu při smyslech snídám a KONEČNĚ začínám tak nějak rybařit. Ryby k mému štěstí do teď moc nešli. Bodovaných ryb (boduje se kapr 75cm+) je vytaženo jen pár. Měním nástrahy za 10mm pop-upy a cca 5 minut po nahození mám dokonce záběr! Kapr má k mé smůle 72cm a tak jsem stále „zerař“. Během dne se mi daří se z mého kolapsu postupně vzpamatovat a pomalu na mě padá i závodní horečka. Tentokrát krmící raketa dopadá, kam chci a postupně navyšuji i počet úlovků. Bohužel bodované ryby se mi stále vyhýbají. O několik míst vlevo sedící kolega mám již kolem 40 ryb a z toho 3 bodované. Zbytek lidí v mém okolí do 10kusů a maximálně dvě bodované. Poměrně rychle se mi daří dohnat okolí v počtu ryb, přesto můj „boďák“ stále zeje prázdnotou. Postupně zkouším většinu fint co znám. Dnes mi udělali radost kluci ze sportcarpu, objednávku mi dovezli takřka do bivaku. Mám tak vánoce v září a nálada se opět zlepšuje.

Je tu večer. Večeře mi nesedla a je mi ZASE špatně! Kluci mi nabízí prášek. S díky přijímám. Opět jsem unavený jako kotě. Nabíjím nejsmradlavější boilí a pelety co mám (na dně se nachází silná vrstva bahna), brodím asi 20m od břehu a posílám montáž co nejdál mi velké PVA dovolí. Do deseti minut mám na oba pruty záběr. Opět se jedna o násáďáky, proto nahazuji již bez PVA, ale stále z vody. Kolem půlnoci mám záběr. Musím pro rybu do vody. Konečně! První body jsou doma. Kapr má 11,30kg. S dobrým pocitem opět brodím studenou vodou a doufám v další záběry. Ty však již nepřichází.

Sobota

               Sobota probíhá již v klasickém závodním duchu. Zkouším různé montáže, prezentace nástrah i vzdálenosti od břehu (Broďák je mělký rybník a 20m od břehu mám vody stále do pasu). Ovšem stále bez valného úspěchu. Dostává se ke mně zpráva, že se zde dnes bude konat svatba. Zprvu to beru s velkou rezervou, ale podezřelý ruch kolem kempu mě vyvádí z omylu. Snažím se vidět věci pozitivně a těším se na družičky. Sedím nedaleko kempu a tak ruch s postupujícím odpolednem roste. Celá akce vyvrcholí večerním ohňostrojem! Opět mám náladu na bodu mrazu. Doufal jsem, že dnes v noci se opět trochu vyšvihnu pořadím další bodovanou rybou. Snažím se cca do druhé ranní, ale poté co v pěti stupních, opět musím do vody nahazovat po záběru dvou násaďáků to vzdávám. Nahazuji pouze ze břehu.

Neděle

               Zapomněl jsem si nařídit budíka a tak vstávám až kolem sedmé. Kolem již panuje čirý ruch. Ptám se, o co jsem přišel. „kamaráde od třetí ráno to jezdí jako blázen, mám další tři bodované kapry!“ Drbu si hlavu a snažím se vše dohnat. Během následujících 3 hodin neodložím prut z ruky. Buď krmím, zdolávám nebo přehazuji. Daří se mi zdolat sedm ryb z toho konečně další bodovanou rybu.

Je tu konec závodu. Vím, že dvě bodované ryby nejsou žádná sláva, ale při pohledu zpět jsem rád, že jsem vůbec byl schopen chytat.

Vyhlášení

               Vyhlášení proběhlo ve výborné náladě. Oceněni byli opravdu všichni. Moje dvě vymodlené ryby stačili na 16ctou příčku. Přiznám se, že přebírání poháru z toto umístění pro mě bylo docela úsměvné. Je paradoxní, že tento pohár bude pro mě mít výjimečnou cenu, především díky spoustě vzpomínek a nových přátel. O tom, že spravedlnost ještě existuje, dokázali i stupně vítězů. Můj „záchránce“ Jirka se umístil na skvělém třetím místě. Tímto bych ještě jednou rád poděkoval pořadatelům a i účastníkům za skvělý závod.

Ondra Dušek (team Daiwa)

Komentář ke článku (0)